Rok s rokem se sešel a experti a guru z oblasti ICT a spotřební elektroniky, potažmo technologií, byli dotázáni na výhledy a prognózy pro rok 2011. Nejsa ani guru, ani expert, došel jsem k poznání, že předpovědi jsou tancem na tak tenkém ledu, že ho ani nanotechnologie nedokáží zatím vyrobit. Je sice zjevné, že řada z věrozvěstů to tak ani nemyslela, jenže média mají svou moc a předpovědi se stávají hypotézami a plynule přecházejí do téměř prověřených skutečností.

Podívejme se tedy, co nás tento rok má čekat, i když je nelogické, aby jednotkou časového horizontu byl právě jeden rok. Jen málo odborníků by si však trouflo říct „víte, paní redaktorko, letos se nestane v tomto oboru vůbec nic zajímavého, možná za dva, tři roky“. Dotyčný by byl vyloučený z komory prognostiků.

Nejčastější událostí, trendem či jevem bylo: další vzestup sociálních sítí, chytrých mobilů, interaktivních televizorů, čteček e-knih, nástup tabletů. K tomu integrálně unisono zněly hlasy hlásající ještě větší míru onlinovosti a menší míru internetového soukromí. Jak je zřejmé, žádná velká fantazie se v předpovědích neobjevila. S trochou škodolibé nadsázky bych řekl, že za tazateli stáli s pistolí v ruce výrobci a marketing.

Spíše úsměvnou pikantností bylo pár odlišných prognóz, jako například více jídelních bufetů na stojáka či větší míra kutilství.

Pokud jde o interaktivní televizi, ta už prodělala několik prognostických vln, takže je logické, aby se konečně objevila, nebo aby konečně zmizela. Na veletrhu CES předvedená nová verze platformy Yahoo Connected TV moc sympatií nebudí. Umožňuje interaktivní vkládání reklamy do programů. V malých vyskakovacích oknech v dolní části obrazovky se bude nabízet „související obsah“ jako reklamy, soutěže, doplňující informace, sázkové kursy a další. Divák si tak může vsadit při sledování sportu, k běžícímu filmu získá kliknutím informace o hercích, dalších filmech režiséra a podobně. Podle Yahoo je „klíčovou záležitostí poskytovat interaktivní obsah ušitý divákovi přímo na míru“.

První otázkou, která se nabízí, je, kdo to chce a potřebuje? Možná nějaký syntetický divák vzešlý z vizionářsko marketingových dýchánků. Opravdu je taková televize použitelná? Možná pro singles nebo diktátorské rodiny, ale jak by asi v praxi vypadal rodinný večer u takového zařízení? Kde se berou diváci prahnoucí při sledování filmu po detailech z života herců, doby, kdy se děj odehrává, možnost levného zájezdu do ukazovaných míst…

Jednu cílovou skupinu přece jen znám: starší manželé, kteří tráví večery tím, že se dohadují o tom, jak se ta herečka jmenuje, s kým chodil onen herec, ve kterém filmu hráli, kdy to bylo, jestli spolu něco někdy měli…

Zajímavé je, jak nastoupily televizory s 3D obrazem. Prakticky bez varování, ostatně stejně jako kina. Po desetiletích pokusů s úsměvnými výsledky je tu najednou trh, očekávaný sice, ale bez prognóz vážně míněných a braných. Ono celá ta 3D taškařice je stejně nadále úsměvná, obrazem počínaje a asociálností konče: kdo máte doma patery 3D brýle, kdyby přišla návštěva?

Tablety a e-čtečky jsou další podivnou komoditou. Dlouho jim trvalo, než se jakž takž ujaly, a cestu k úspěchu podle mého nemají pořád lehkou. Přístroje to nejsou a nebudou z principu kapesní, takže je třeba dovyvinout „trend“ ve výrobě oblečení, pouzder a tašek, ve kterých se budou nosit. Lidé dnešní doby milují udělátka, která na sebe navěsí, stejně jako zbožňují značky a nášivky. Není důležité tablet mít, zatím je důležitější ukázat, že ho mám.

E-čtečky jsou na tom poněkud rozpačitě. Marketing se nám snaží nabulíkovat, že jejich používání se rovná větší vzdělanosti, jenže tak to není. Ukazuje se – nevím, jestli je to konzervatismus, setrvačnost či něco jiného – že lidé sice hodně čtou (objemy vydávaných knih to dokazují), ale tu úžasnou vlastnost e-čteček ne a ne objevit a uznat. Jak jinak, pod pláštíkem prosazování e-čteček e-knih se skrývá jenom e-kšeft a návratnost investic.

Tablety formálně čtečkám podobné jsou zase úžasné svým usnadněním onlinového přístupu k bezedné internetové studnici a multimediálností, ale… Jak sakra implantovat lidem kuřácký návyk ráno vstát a ještě rozespalý, s nevyčištěnými zuby a zalepenými koutky očí, už sledovat pohyb akcií, počasí na Maltě, výsledky NHL nebo další osudy Ivety Bartošové?

Chytré mobily snad ani nemá cenu komentovat. Výroky typu „na ně si budou muset zvyknout všichni“ jsou důkazem bezradnosti nad tímto segmentem. Oni nám jaksi občani pořád nechápou, že chytré telefony jsou pro jejich dobro. Jednu prognózu bych měl: před časem odebrali jedné matce dítě, protože žila „příliš alternativně“. Mj. neměla mobil. Takže úředním nátlakem (nepoužívání chytrého mobilu je asociální a trestá se ztrátou nároku na sociální podporu) se hladce dosáhne kýženého rozšíření. Snad.

Zaujala mě nenápadná předpověď, podpořená plánem Evropské unie: strojové překlady textů mají v roce 2015 dosáhnout 80 % všech překládaných textů. Ze všech uvedených předpovědí dávám této šanci největší. Dopad na život si asi umí málokdo představit, ale galimatyáš, který z nekontrolova(tel)ných zákonů, nařízení, vyhlášek a doporučení vzejde, zastíní všechny prognózované novoty.

Na závěr malá soukromá předpověď: ne na tento rok, ani na další; přesněji řečeno nevím, kdy se to objeví. Čekám zásadní změnu v oblasti osobních počítačů. Operační systémy a aplikace jsou přes všechny změny pořád poplatné původnímu konceptu, který se pouze neustále zdokonaluje. Svrbí mě v zátylku, že někdo přijde s něčím úplně jiným (hlasové ovládání to určitě nebude) a nezůstane kámen na kameni.

3. 2. 2011

Autor: