Ubuntu Natty Narwhal: krok za krokem

Pokud uvažujete o tom, že byste vyzkoušeli novou verzi populárního Ubuntu, pak je následující článek určen právě pro vás. Nabízíme přehled novinek, praktických rad a zkušeností, které jsme se systémem udělali.

Na začátek se přiznám, že se jedná o první verzi Ubuntu, u které jsem měl problém s instalací, neboť aktualizace z verze 10.10 poškodila zaváděcí tabulku, takže nebylo možné spustit žádný operační systém z disku. Podle diskusních fór se ale nejedná o žádný masivní problém a většině uživatelů aktualizace proběhla zcela bez potíží. Pro ty, kteří chtějí nové Ubuntu jen vyzkoušet, nebo se jim prostě nechce procházet celou klasickou instalací, slouží Wubi. Jedná se o jednoduchý instalátor, který spustíte ve Windows, zvolíte jen přihlašovací jméno a heslo a za několik minut máte Natty Narwhal nainstalovaného. Po restartu počítače si pak jen vyberete, který operační systém chcete používat a dáte se do práce. 

Po prvním spuštění systému probíhá ještě krátká konfigurace a vše by mělo být hotové. Zde je třeba říci, že v Ubuntu zůstávají staré známé nedostatky, jako je absence podpory uzavřených ovladačů - a to i těch relativně častých – stále dokola se tak objevují potíže s grafickou či síťovou kartou. Osobně mám jisté pochopení pro licenční podmínky, ale je třeba říci, že zde se jedná – alespoň do určité míry – o laxní přístup tvůrců. 

Unity

Asi nejviditelnější změnou je přítomnost Unity, které nahrazuje klasické prostředí Gnome, jež ale zůstává běžet na pozadí - a Unity tak představuje pouze nové grafické rozhraní. Důvodů, proč se Canonical - společnost vyvíjející Ubuntu - rozhodl nasadit právě toto prostředí, je hned několik. Předně bylo potřeba přinést podporu dotyků a gest, což je ve světě startujících tabletů velice důležité. Kvůli netbookům je třeba šetřit místem a pak byl asi čas na nějakou změnu. Celé Ubuntu působí s Unity čistým a moderním dojmem, což je pro marketing Canonicalu velice žádané. 

V rámci těchto změn došlo k mírné změně při spouštění programů, když zmizely klasické nabídky, které znali uživatelé z Gnome ale i z Windows. A zde si myslím, že leží základní problém. Ubnutu se snaží profilovat zcela jinak, než většina distribucí – vše má být dostupné na jedno kliknutí, rychle a multimediálně. Kodeky se stahují téměř automaticky a vše by mělo vycházet maximálně vstříc nenáročnému domácímu uživateli, který obvykle přichází z Windows. Zatímco rozdíl mezi Gnome a pracovní prostředí ve Windows byl spíše kosmetický, Unity je podstatně jiné a je mnohem blíže MAC OS X od Apple. 

Zatímco předchozí změny byly spíše ve stylovosti, teď jsou v celkové ergometrii a chování systému. Uživatel Apple tak získá pocit, že je to MAC pro chudé (neboť je zdarma a ještě pro „obyčejné“ počítače) a ten, kdo přichází z Windows, bude poněkud zmaten. A to i přesto, že pro většinu uživatelů je Unity v posledku nejednodušším a nejlepším grafickým rozhraním pro nenáročného uživatele, které výborně využívá prostor na monitorech, je pěkné a poměrně přehledné. 

Pokud tedy překonáte vaši averzi k tomuto prostředí, poměrně rychle zjistíte, že práce s ním přináší do Ubuntu řadu drobných vylepšení. Asi nejviditelnější jsou dvě z nich – integrování části panelu okna do horní lišty, což zvětšuje prostor pro práci - a za druhé jsou to hezčí ikonky v oblasti hodin. Vše působí esteticky čistě a pěkně, i když samotné ovládání vyžaduje jistý zvyk. 

LibreOffice

Zajímavou a také poměrně diskutovanou novinkou je také nasazení kancelářského balíku LibreOffice místo známějšího OpenOffice.org. Změna souvisí především s dlouhodobým přístupem Oracle k tomuto projektu a Canonical se proto rozhodl raději podpořit dlouhodobě perspektivnější LibreOffice, i když rozdíly mezi oběma projekty zatím nejsou nikterak velké. Předně jede o podporu import svg, lepší prezentační mód či možnost využívat experimentální funkce. V současné době se zdá, že by se měly do LibreOffice snadněji dostávat nová vylepšení a opravy chyb a celý vývoj by tak mohl být podstatně svižnější. Osobně mi přijde, že v Ubuntu nabízí nový kancelářský balík také rychlejší start. 

Integrovaná podpora hudby i One

Mezi další novinky, které ale spíše stínují vytyčenou linii, je nově udělaná podpora hudby, ze které by měl mít peníze přímo Canonical. Pokud klepnete na ovladač hlasitosti, objeví se vám také hned nový přehrávač, který nabídne jak standardní funkce, tak také přehled on-line rádií a archivů. Nechybí ani možnost vstoupit do obchodu s hudbou a provést si nákup tam. Vše je velice pohodlné a plně integrované přímo v systému. 

Canonical se také snaží více propagovat svůj projekt Ubuntu One, který nabízí možnost ukládání a synchronizace dat. Jeho jednoznačným pozitivem je integrace se systémem. Nabízí synchronizaci poznámek, souborů, kontaktů či Firefoxu a ve zdarma dostupné verzi nabízí 2 GB místa. Osobně jsem poněkud skeptický k jeho možnostem: Firefox umí synchronizaci sám a to nejen záložek; DropBox je multiplatformní a zdarma nabízí 2 a více GB. Z těchto důvodů si myslím, že One poněkud zaspal dobu. 

Závěrem

Ubuntu Natty Narwhal přináší řadu změn a je otázkou, zdali vždy k lepšímu. Osobně se mi více než Unity líbí Gnome 3, který by měl být součástí další verze tohoto operačního systému, jako alternativa právě k Unity. Nezanedbatelnou nevýhodou nové verze jsou také větší hardwarové nároky. Pokud ale po Ubuntu sáhnete a získáte základní pracovní návyky s novým prostředím, jistě vám bude dobrým a kvalitním pomocníkem. Mohu-li subjektivně porovnávat rychlost na svém starším dvoujádrovém 32bitovém procesoru, pak mohu říci, že Ubuntu je i s Unity podstatně rychlejší než Windows 7 i Vista. 

12. 5. 2011

Autor: