Zdá se to být celkem jednoduché – založím si účet, dostanu heslo a dělám si co chci (tedy až tam, kam mne facebooková cenzura nechá). A pokud chci, tak heslo dám milence, kamarádovi či paní Habršťouchový, protože je to můj účet a do toho, komu na něj dám přístup, nikomu nic není. Facebook na to má ovšem jiný názor.
Když paní Williamsové zemřel syn, chtěla si projít synovu stránku na Facebooku a zavzpomínat si u fotografií a komentářů jeho kamarádů. I když měla patřičné heslo, nenapadlo ji nic chytřejšího, nežli emailovat Facebooku a požádat jej, ať může převzít synův účet. Netrvalo ani dvě hodiny a nastalo očekávané – heslo změněno, účet nedostupný.
Jak je v Americe zvykem, případ končí u soudu a dnes hned dva státy připravují zákony, které by Facebook a další sociální sítě donutily nechat pozůstalým přístup. V reálném životě to znamená jediné: obsah facebookové stránky se stává dědictvím. Nakonec to paní Williamsové trvalo dva dlouhé roky, než od Facebooku získala desetiměsíční přístup. Kolik ji to stálo, raději nevědět.
Stát Oklahoma zareagoval nejrychleji, Nebraska se snaží prosadit podobný zákon, Oregon o tom uvažuje. Zákon se v podstatě snaží prosadit, aby přátelé nebo příbuzní získali kontrolu nad účtem zemřelého, pokud žil v daném státě. Z právního pohledu by tedy účet u sociální sítě byl považován za digitální vlastnictví, které vybraný jedinec může buď uzavřít, nebo v něm pokračovat.
Podobné případy nastaly i ve chvíli, kdy příbuzní chtěli poslat email kamarádům zemřelého, ale neměli přístup k jeho emailovému účtu, který potřebovali kvůli adresáři.
Některé návrhy zákonů by vyžadovaly, aby byl účet přístupný v případě, kdy jeho majitel vyplní část dotazníku, ve kterém o to specificky požádá.
To by sice sociální sítě mohly pohodlně přidat k informacím, které z uživatelů tahají, ale moc se jim do toho nechce. Není ani jasné, jestli by vyplnění mělo být povinné nebo dobrovolné.
V případě dobrovolného je potom otázkou, kolik lidí to skutečně udělá, protože uvažování o tom, co bude v případě, že mne zítra přejede autobus, může být značnému počtu lidí proti mysli. Myšlenka, že pokud zítra umřu, tak mi může být účet u Facebooku naprosto ukradený, není zase tak docela nepravdivá. Ovšem otec nebo bratr mohou mít názor přímo opačný.
Možnost digitálního dědictví ale otevírá celou brašnu nových problémů. Pokud můžeme zdědit facebookový profil, bude stejně existovat i možnost dědit všechno co je uloženo na cloudu. A když můžeme dědit, můžeme také v poslední vůli odkazovat, takže při trošce zlomyslnosti můžeme někomu odkázat třeba počítač, ale jiné osobě pak soubory, uložené na pevném disku.
A jelikož odkazované věci musí být přesně popsané, budeme muset popsat 12 547 digitálních fotografií uložených na externích pamětích? To je raději na smrtelné posteli hodím do rybníka.
Ať to bude jakkoliv, na rozhodnutí si ještě počkáme pěkně dlouho. Jeden stát s předloženými zákony, jeden stejnou možnost studuje, třetí o tom uvažuje. Než (jestli) se něco podobného podaří prosadit a procpat legislaturou padesáti států, tak nás to asi mrzet nebude. Na druhé straně naprosté hovadiny se podařilo prosadit téměř proklamací, takže kdo ví.
29. 3. 2012
Autor: Václav Větvička
Seznam.cz přišel s novinkou pro turisty. Společnost přidala novou funkci do portálu Mapy.cz. Jedná se o možnost...
Stále více hlasů ze zasvěcených kruhů mluví o tom, že Microsoft hodlá v srpnu představit svůj nejnovější operační...
Google se ve svých akvizicích zaměřuje na firmy, které pracují s umělou inteligencí a pokročilou analýzou dat...
T-Mobile přestavil novou nabídku MAGENTA TV, na kterou postupně přejdou i stávající zákazníci. Zjednodušil také...
Fotbaloví fanoušci se mají na co těšit. Startuje Liga mistrů UEFA, Evropská liga a Evropská konferenční liga a...
O2 představilo novou chytrou televizi s předinstalovanou aplikací O2 TV a vlastním tlačítkem na ovladači. Až do...