Čím více přituhuje na politické scéně a lidem se přitahují opasky, tím více se objevuje politický humor, podobně jako tomu bylo v době komunismu.
Hned na úvod dva vtipy z poslední doby: „Máme se lépe, než za komunistů. Copak tehdy stál litr nafty stejně jako šest vajíček?“
A druhý: „Přijde chlápek do restaurace se svými kamarády a říká číšníkovi: Vyhrál jsem ve Sportce slušný balík, přineste nám, co máte nejdražšího! Číšník ani nehne brvou: A přejete si je natvrdo, nebo naměkko?“
Za každé historické éry byli lidé nespokojeni s politiky, a vždy se našli tací, kteří si z politických šašků dělali legraci. Nemyslete si, že jde jen o český vynález (jako že my, čeští Švejkové, vše řešíme s klidem u piva a s legrací).
Už za starého Říma a Řecka se objevovaly satiry. Ony se objevovaly i ve středověku a v době renesance, ale tehdy takový satirik riskoval doslova krk a šlo mu o život.
Asi nejstarší politickou satirou je Aristofanovo trefování se do politika jménem Cleon, ale i dalších. V době Říma byla hodně známá satirická díla Marcuse Valeriuse Martialise, známého také jako Martial, který vydal dvanáct knih Epigramů a mohl se strefovat dokonce hned do tří císařů, kteří v době jeho života vládli.
Dokonce i v Novém zákoně existují satirické špíčky z pera svatého Pavla! Hodně satirických postřehů a výpadů bychom našli i v divadelních hrách té doby.
V českých zemích kvete satira od 14. století – neříkejte, že vás ve škole neučili nic o Mastičkáři nebo Podkoním a žákovi! Dávno před Farmou zvířat (a dlouho po jistém Ezopovi) sepsal Smil Flaška z Pardubic satirický spis o sněmu zvířat pod názvem Nová rada.
Snad ani nemá smysl hovořit o Karlu Havlíčkovi Borovském, Voskovci s Werichem, Karlu Poláčkovi, Svatopluku Čechovi, Jaroslavu Haškovi a dalších.
Zatímco však dříve se šířily podobné satiry a politické vtipy od úst k ústům, dnešní moderní doba nám umožňuje podělit se ihned. A tak máme buď v mejlboxu, nebo na Facebooku hromady fotek a vtipů, některé nevalné úrovně, jiné docela vtipné.
Problém však je, že spousta těch vtipů začíná být v poslední době spíše vyjádřením zoufalství docela slušného počtu lidí a jejich pocitu bezmoci. Mantinely hrací plochy se neustále zužují a přibližují k sobě, a přestává být, kde hrát.
Pro podnikatele je nevýhodné zaměstnávat odborníky, protože jsou drazí. Navíc musí podnikatel za každého zaměstnance odvádět sociální a zdravotní pojištění, takže takový plat zaměstnance musí dobře propočítat. Není se co divit, že firmy v poslední době najímají studenty jen za slib papíru s potvrzením praxe. Podle toho však vypadají výsledky.
Pro OSVČ a drobné podnikatele rovněž nejsou zákony nijak příznivé, a už jim vláda vyhrožuje dalšími sankcemi, jako že jim zruší odpočty na děti.
Maminy s dětmi začínají být po zrušení porodného také pěkně bity, o důchodcích, kteří celí život tvrdě dřeli, aby dnes měli sotva na nájem, ani nemluvím. Vůbec se nedivím, že hledají různé slevy v supermarketech, na jejich místě bych postupoval stejně.
Jenže když chybí kupní síla, mohou se reklamní agentury snažit, jak chtějí, ale lidé nebudou mít za co kupovat. A jsme opět v bodě nula.
Jistě, podle chytrých rad těch, kterým se dnes v podnikání daří, máme být všichni podnikatelé a všichni šikovní – ale v reálu také všichni lidé nemohou být jenom popeláři, když to vezmeme z opačného konce.
Samozřejmě, můžeme se ještě vybavit kachním žaludkem a ostrými lokty a vydat se do politiky. Když najdeme správného veksláka, dnes lobbistu, a když seženeme ty správné nahrávky na správné lidi, může nám to vynášet pěkně dlouho. Sem tam odstřelíme nějakého bílého koně typu Grosse nebo Béma, a jede se dál.
Otázkou je, jak dlouho bude lidem stačit jenom satira. V takové Francii se to časem poněkud zvrhlo a gilotina měla pré. Gilotina je takový ten nástroj na sekání lidských hlav.
V českých zemích se v případě nespokojenosti vyhazovalo z okna. Na Pražském hradě kdysi měli vyhození šlechtici štěstí – Jelení příkop, do kterého padali, fungoval tehdy jako skládka, takže padali do měkkého. To na Staroměstském náměstí, když lid vyhazoval konšele z okna, už poučeně dole pod okny nastavil halapartny a kopí.
Až sem může vést politická satira a vtip. Přitom jsou politici stále nepoučitelní a myslí si, že jim se to stát nemůže. V moderní době určitě ne. Přitom se stačí podívat na Island nebo severoafrické země, jaká je síla internetu a sociálních sítí. Domluví se pár nespokojených lidí, a je hotovo.
Pokud však ty naše akvarijní rybičky, které si pěstujeme ve Strakovce a v parlamentu a senátu i na Hradě, v pohodě za svým sklem nevidí a neslyší, skutečně z toho může vyrůst obrovský problém.
Možná by pomohlo, kdyby všechny ty politické vtipy, jež o našich slavných politicích nyní kolují internetem, jim také někdo přeposílal e-mailem, aby věděli, jak o nich lidé smýšlí, proč, a co jim na nich konkrétně vadí.
Pokud ho tedy čtou, a pokud vůbec tuší, jak takový e-mail funguje... Ne, vůbec nejsou odtrženi od reality...
31. 3. 2012
Autor: Jan Lipšanský
O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...
Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...
O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...
T-Mobile představil limitovanou předplacenku se 100 GB dat, za kterou zaplatíte jen 300 Kč měsíčně. A každé 12...
Společnost Netflix rozšířila nová pravidla pro sdílení hesel do dalších více než 100 zemí. Za využívání účtu mimo...
CETIN od dubna zařadil do svého portfolia nový tarif, který umožní na optických přípojkách využívat rychlost až...