Google a jeho rozšířená realita

Diskutuje se o tom již několik let a zdá se, že je to konečně tady? O čem je řeč? O brýlích, které jsou spojené s GPS a mají přístup na internet. Při pohledu na jakýkoli předmět mohou analyzovat situaci a poskytnout na displayi řadu informací.

O konceptu rozšířené reality se hovoří již velice dlouhou. Představa, že by si člověk nasadil brýle, které by obsahovaly přístup na síť a display, byla vždy velice lákavá. Mohlo by to znamenat naprostou revoluci v řadě oborů. Příkladem může být studium – žáci by měli neustále k dispozici kompletní sadu informací o nějakém problému – třeba o třicetileté válce. Na vlastní oči by kdykoli viděli, kdo bojoval, s kým a kde. Učení by je pak vedlo k tomu, aby tato data uměli efektivně zpracovávat a analyzovat. Dost možná by to znamenalo definitivní konec biflování a  nástup nové, moderní, pedagogiky. Možností je samozřejmě mnohem více a celou řadu z nich si lze jen velice obtížně domýšlet. 

Project Glass

Jak by měl celý koncept vypadat? Google zatím nezveřejnil úplně velké množství informací. Je ale jasné, že budou vybavené připojením k síti, GPS a malým HUD displayem, který by měl zobrazovat všechny potřebné informace. Brýle zatím vypadají dost masivně a není vůbec jasné, jak budou (a zda vůbec) použitelné pro lidi s nějakou zrakovou vadou, kteří musí nějaké brýle nosit již nyní. Pokud uvážíme procento takových lidí v populaci, zjistíme, že může jít o relativně netriviální záležitost. 

Google pro svůj projekt s názvem Project Glass vytvořil speciální stránku na Google Plus. Na té se mohou uživatelé vyjadřovat k tomu, co by od podobné technologie očekávali, jak se jim brýle líbí a co by vlastně měly umět. Zapojit do diskuse se může každý. Pod prvním příspěvkem je v současné době 10 000 sdílení a 500 komentářů. Podle zaokrouhlených hodnot lze očekávat, že půjde o maximum toho, co tato sociální síť zvládne. 

Google má již velice bohaté zkušenosti s ovládání zařízení hlasem. Tuto funkci podporuje Android a používá jí velká část uživatelů tohoto mobilního operačního systému. Každý příkaz, každá nadiktovaná zpráva, přitom zlepšuje schopnost rozpoznání slova a zvyšuje databázi známých pojmů. Jistě není bez zajímavosti, že minulý týden se objevily informace o tom, že Google začíná aktivně testovat svoji alternativu k Siri – syntéza hlasu není zas až takový problém a jeho rozpoznávání pro Google také ne. Stačí tedy tyto dílčí znalosti vzájemným způsobem propojit. 

Brýle od Google budou právě takové hlasové ovládání obsahovat – ostatně představa dotykové obrazovky nebo připojené klávesnice by v podobném případě nedávala příliš velký smysl. Právě díky schopnostem se rychle učit je Google v současnosti jediný, kdo se může do podobného projektu aktivně pustit. Lze očekávat, že s jistým zpožděním by se mohl připojit také Apple. 

Zajímavé je, podívat se také na funkce, o kterých se v současné době oficiálně mluví. Jako příklad lze uvést třeba předpověd počasí, rozpoznávání toho, na co se právě díváme nebo komunikace s rodinou. Ostatně možnosti ukazuje již podobná služba, která funguje pro mobilní telefony – je možné v reálném čase přeložit jídelní lístek, provést rozpoznání objektů, vyhledávat informace o nich atp. 

Reklama a soukromí

To, co je pro Google ale snad ještě zajímavější, je reklama. Minulý měsíc si Google nechal patentovat několik zajímavých reklamních možností, jako je analýza zvukového pozadí během hovoru a na základě ní nabídnutí patřičné reklamy. Brýle se navíc dají skvěle využívat pro detekci emocí na základě fyziologických změn, jako je teplota, tep či galvanický odpor. Díky neustálému dobrému kontaktu s kůží může probíhat jejích zpracování téměř neustále, což umožňuje podstatné vylepšení přesnosti. Díky spojení emocí, zvuku a obrazu bude mít Google naprosto přesnou představu o tom, jaká reklama vás na daném místě může oslovit.

Dnešní prodej kontextové reklamy je oproti nově se otvírajícím možnostem v zásadě jen střelbou naslepo. Podle aktuálních dat má být v roce 2014 více než 50 % marketingu gamifikační. To znamená, že povede uživatele k hraní, které až nepřímo bude sledovat určitou značku či produkt. Jeho nákup či zjišťování informací o něm bude prezentováno formou zábavy. V tomto ohledu nabízí Project Glass zásadní možnosti vylepšení – měnit hru a její prvky přesně podle toho, co uživatel dělá, vidí a jak se cítí.

To bude mít jistě také zásadní vliv na soukromí. Díky zpracování emocí bude počítač znát emocionální stav člověka lépe, než jeho partner, nebo dokonaleji než on sám. Pozitivních možností využití je celá řada – od vysoce efektivního učení, přes pracovní náplň definovanou aktuálními možnostmi člověka až po zastavení automobilu ve chvíli, kdy jeho řidič není schopen bezpečně pokračovat v jízdě. Na druhou stranu je třeba připomenout, že tím zcela padá jedna z nejpodstatnějších částí konceptu soukromí, což může mít vliv také na svobodu člověka a ochranu jeho důstojnosti.

Závěrem

Project Glass je zatím jen v plenkách, ale podle neoficiálních informací by se měl začít vyrábět už na konci roku. Ostatně poslední čtvrtletí by mělo přinést novou verzi Androidu a hotovou hlasovou konkurentku k Siri. Brýle by tak toto prostředí mohly skvěle využít a doplnit. Je třeba říci, že mimo velké množství možných pozitivních možností se nabízí ale také možnosti zneužití, jako je zásadní měnění chování lidí pomocí gamifikace nebo aplikace ve smyslu sledování, pokročilejších „odposlechů“ nebo ze strany totalitních režimů.

Také ani samotné brýle nejsou zatím příliš pohledné. Bude tedy jistě zajímavé sledovat, kam se koncept rozšířené reality bude v nejbližších měsících posouvat. Zdá se, že s Project Glass získal zcela konkrétní rozměry.
 

12. 4. 2012

Autor: