Stačí odjet na pár dnů na dovolenou a máme o zábavu postaráno – ve schránce nás čeká záplava e-mailů, z čehož bude většina spamu.
Přiznám se, že mám více e-mailových schránek, než bych měl mít, a navíc používám více technologií, nežli je nutno, od webových portálů až po Outlook a Thunderbird.
Nemohu se ale zbavit dojmu, že stejně jako moji e-mailoví kolegové, i já jsem ztratil zdravý rozum – skutečnost, že normální e-mail končí ve spamové schránce, my se s nimi musíme prohrabovat a ještě si myslíme, že je to normální, naznačuje cosi o shnilosti ve státě dánském.
Vteřina, ve které otevírám spamovou schránku, abych zkontroloval, jestli tam neuvázl normální e-mail, je vteřina, kdy se antispamový program stal bezcenným. Jeho jediným důvodem k existenci je totiž zajištění toho, abych se ve schránce nemusel prodírat záplavou reklamního svinstva.
Reklamní bušení v prsa o tom, že dotyčný program má nejmenší počet falešné pozitivity připomíná kolotočáře, který by se chlubil tím, že u něho zemře nejméně pasažérů.
Takže znovu – i jediná falešná pozitivita by neměla být akceptovatelná, neboť je přece úplně jedno, jestli se probíráme jednou schránkou nebo dvěma. Stejně se spamem musíme prohrabávat.
Dvě jsou ve skutečnosti ještě horší, protože najít jeden normální e-mail uprostřed stovky spamu připomíná hledání příslovečné jehly v seně, natolik nás spam po chvilce desensitivuje.
Co je tedy horší, samotný spam, nebo normální e-mail, který antispamový program omylem zahnal do spamové schránky, kde jsme ho přehlédli? Stačí potom jediná prošvihnutá schůzka nebo důležitý firemní hovor a zjistíme, že antispamová ochrana nás může stát víc než veškerá ta záplava nudy o viagře a nadržených dorostenkách z Ruska. Nebude divu, pokud antispamový filtr hodíme obrazně z okna.
Co si budeme povídat, antispamové programy se nepovedly. Na serverové úrovni to funguje tak trochu, některé filtry sice propustí kde co, ale alespoň se chovají slušně a dodají odstavec upozorňující, proč by to mohl být spam.
Pro většinu uživatelů je to sice informace zbytečná, neboť odesílaný e-mail podle ní upravit nemůžeme, ale snaha by tu byla. Antispam, který přichází s e-mailovým klientem, o těch samostatných ani nemluvě, se pochopitelně nenamáhá a lifruje do spamového kastlíku co chce.
A když se potom systém kompletně vymkne z kloubů, k někomu se prostě nepromailujeme, i kdybychom při odesílání stáli na hlavě. Ke kamarádovi mi projde jeden e-mail z 10, zcela nezávisle na tom, co je v textu nebo záhlaví.
Dostanu 9x zprávu, že zpráva neprošla, ovšem poslat toto odmítnutí zpět již jde. Na jeho straně jsme zkoušeli všechno, od bílé knihy a po stížnost na jeho server, nic nepomohlo. Devadesát procent mých e-mailů systém sežere a odmítá o nich diskutovat.
Dokud se ale ta hrstka opravdu velkých providerů (tím mám na mysli především Microsoft, Google, AOL a Yahoo) nedohodne na nějaké smysluplné akci, nestane se nic.
18. 8. 2012
Autor: Václav Větvička
O prázdninách převážím notebook mezi domovem a návštěvami s dětmi u babiček a dědů. Pokaždé, když jej pak zapojuji...
Používám dvě e-mailové adresy. Jednu soukromou, jednu pracovní, vlastně firemní. Na soukromou mi chodí hromady...
O prázdninách, v parném létě, přijde dobré pivečko vhod. Měl jsem štěstí i na nová piva jako Rampušák, a chtěl jsem...
TikTok plánuje vypnout svou aplikaci pro uživatele v USA už tuto neděli, kdy by mohl vstoupit v platnost federální...
V prosinci rychlost Wi-Fi internetu klesla. Podívejte se, jak si vedl váš pskytovatel a ve kterém regionu jsme...
Vodafone odstartoval dvoutýdenní Crazy Week. V rámci akce zlevnil pevný internet, včetně gigabitové rychlosti, na...