Mikroplatby vládnou internetu

Flatter se stává fenoménem pro podporu zajímavých webových stránek a Kickstarter pomáhá komunitním projektům. Jaká je budoucnost mikroplateb a jak mění současný web? Lze na nich smysluplně vydělávat?

Informační společnost postupně proměňuje také oblasti, které se zdály být etablované, silné a neměnné. Jednou z nich je také způsob placení. Lidé si postupně zvykají na užívání internetového bankovnictvím a s nástupem nízkonákladových bank (Zuno, mBank aj.) se postupně mění také představa o tom, jak se realizují platby. Jde najednou o něco levného, rychlého a snadného. Není problém někomu poslat korunu či dvě, protože to člověka na poplatcích nic nestojí.

A právě do tohoto prostředí změny platební kultury přichází fenomén crowdfundingu, kterým označujeme způsob získávání peněz formou sbírky na určitý projekt, který není charitou či jinou společensky nutnou službou. Pěkným příkladem toho, jak tento systém může v praxi fungovat, byla sbírka na Národní divadlo. Existoval zde někdo, kdo měl projekt, ale neměl peníze. Z možných dárců nikdo neměl dost na to, aby realizoval větší část stavby. A tak se jako vhodnou formou jevila sbírka.

A právě pro podobné účely je jistě užitečné, pokud bude existovat webové služba, která podobné projekty bude umět medializovat, nabídne jim zázemí, zvládne účetnictví a řadu dalších věcí. Samotný crowdfunding pak může probíhat ve dvou variantách. Buď lidé přispívají jen pro pocit dobré vůle, bez nároku na cokoli dalšího, nebo jsou k tomu určitým způsobem motivování. Gamifikace je mocná marketingová metoda a funguje také zde – můžete přispět na vydání knihy a být v seznamu dárců, jako první mít možnost si zahrát počítačovou hru, když přispějete nebo mít platinový účet na webu, zatímco pro ostatní obyčejné nové uživatele existuje nejvýše zlatý.

Fenomén mikroplateb, tedy drobných finančních obnosů v řádech centů či jednotek korun tedy postupně přetváří web a způsoby, jak získávat finanční prostředky na nejrůznější účely. Od psaní vlastního magazínu až po natáčení filmu či vědu.

Kickstarter, Fans Next Door a české pokusy

Asi nejznámějším projektem, který se crowdfundingu věnuje je Kickstarter, jež byl založen v roce 2009. Od té doby se mu podařilo zprostředkovat asi 350 milionů dolarů od 2,5 miliónů lidí pro asi 30 tisíc projektů. Zajímavé je, že téměř nehraje roli to, jak je daná aktivita ekonomicky náročná. Nalezneme zde projekty za pár dolarů, ale také se zde vybralo skoro 2,5 miliónu na film Fine Adventure.

Sami autoři webu se snaží, aby správci projektu s komunitou co možná nejvíce komunikovali, nabízeli jim různé bonusy, akce atp. Gamifiakce je zde tak velice důležitá a hraje velkou roli v tom, jak je který projekt úspěšný. U každého projektu je uvedené, kdo za ním stojí, proč na něm pracuje atp. Snaha je dát projektu příběh a dárci o něm mohou diskutovat s autory.  Vše je tedy vedeno co možná nejvíce komunitním směrem a zatím to slaví úspěchy.

Zajímavou alternativou je relativně nový Fans Next Door, který je ve fázi testování a nevybírá žádné poplatky. Pro platbu se užívá rozhraní PayPal, kterému jsou odváděny příslušné částky, jinak vše jde přímo tvůrcům. Celý projekt je zaměřen na podporu umění a to ve všech formách – od literatury, přes výtvarné projekty až třeba po hudbu či módu. Autoři nejen, že mohou získat prostředky na svoji práci, ale díky tomuto webu mohou dobře komunikovat také s potenciálními konzumenty jejich umělecké činnosti.

U nás existují projekty jako je Fondomat či Nakopni mě, ale osobně jim nedávám příliš mnoho šancí na úspěch. Jsou příliš malé, projektů je hodně a šance na to, že jich bude větší množství dotažené až dokonce jsou menší než u etablovaného Kickstarteru. Právě to, že projekt se nakonec z různých důvodů neuskuteční, je jedním z největších rizik, se kterými se musí jednotlivé aktivity i weby vypořádat.

Flattr: platíme za obsah

Poněkud jinak orientovanou službou, která využívá mikroplateb je Flattr, který je kombinací platebního systému a sociální sítě. Jeho cílem je umožnit snadnou platbu za obsah na základě dobrovolnosti. Vše funguje relativně jednoduše. Po registraci si člověk pošle na účet na každý měsíc určitou částku (minimálně 2 eura) a kliká na tlačítko Flattr na stránkách, jejichž obsah se mu líbí. Na konci měsíce se provede vyúčtování a zašlou se peníze provozovatelům stránek, které člověk označil.

Má-li například měsíční rozpočet 10 euro, bude se dělit 9 (10 % je provize Flattr). Pokud klepnul na 50 odkazů, dostane každá stránka 18 centů. Samozřejmě lze také naznačit, že konkrétnímu autorovi se má poslat jiná částka (většinou podporujeme oblíbeného autora).

Podle aktuálních dat je průměrný rozpočet na měsíc jednoho uživatele těsně nad třemi eury, což není úplně mnoho. Také je velice diskutabilní, zda může systém přivést skutečně rozumně velké prostředky pro autory. Osobně si myslím, že může fungovat jako zajímavý doplněk k základnímu příjmu z reklamy, ale až na několik málo „hvězd“ většinu autorů asi neuživí.

Jeho druhou nevýhodou je poněkud vysoká provize – 10 % je hodně, uvážíme-li konkurenci PayPalu či platebních karet. Jistě to není tak pohodlné, ale zase autorovi dojde téměř vše, co mu pošlete.

Závěrem

Je zřejmé, že crowdfunding v té či oné podobě mění web. Možnost platit za zajímavý obsah až po přečtení se jeví jako velice zajímavá, ale je otázkou, zda umožní skutečně efektivní placení autorů či příspěvků na provoz webů. Velká část projektů dnes běží na různých hybridních modelech, které spojují Falttr, reklamu a prodej dalších služeb.

Díky Kickstarteru je možné realizovat aktivity, o kterých by se nám před několika lety ani nesnilo, ale ani tato možnost není úplně neproblematická. Projektů je hodně, řada z nich není bez rizik a drtivá většina jich skončí s vybranou částí prostředků, se kterou je pak třeba nějak rozumně naložit. Přesto lze říci, že i do budoucna budeme podobné aktivity potkávat stále častěji a svět kolem nás budou měnit stále rychlejším tempem.

28. 11. 2012

Autor: