Firemní sociální sítě: výzva, nutnost nebo buzzword?

O firemních sociálních sítích se dnes hovoří čím dál častěji. Jde o skutečnou budoucnost vývoje, jak naznačuje třeba Deloitte nebo jen o módní vlnu bez většího významu? Jaké benefity podobný produkt přináší pro firmy? A proč nestačí klasické sociální sítě?

Společnost Deloitte v letošní správě Technology, Media & Telecommunications Predictions 2013 uvádí jako jeden z klíčových trendů v oblasti ICT právě rozvoj firemních sociálních sítí. Podle dat, která tato zpráva nabízí, ještě v roce 2011 užívalo z 500 nejvýznamnějších firem sociální sítě pro interní komunikaci jen 70 %, ale v letošním roce by se toto číslo mělo zvýšit asi na 90 %. To na první pohled naznačuje, že téměř neexistuje šance na to, aby se společnost s globálním zájmem bez podobných technologií mohla vůbec obejít.

Relativně problematické je však vůbec definovat, co si pod pojmem firemní sociální síť vlastně představit. Obecně se má za to, že jde o součást vnitrofiremní komunikace, jejímž cílem je spolupráce, sdílení, získávání zpětné vazby či dorozumívání se mezi jednotlivými lidmi ve společnosti. Většinou by tedy měla integrovat intranet, spolu s dalšími kolaborativními nástroji. Moderní trend je takový, že firemní sociální sítě se od těch klasických vzhledově i funkčně liší jen málo. Ale zato nabízejí zcela oddělené a dobře zabezpečené prostředí, což je ostatně jeden z klíčových parametrů.

První sociální sítě se začali objevovat již v devadesátých letech a mezi prvními zástupci lze nalézt třeba Theglobe, která odstartovala v roce 1995. Postupně byly ale podobné projekty do velké míry vytlačovány klasickými sociálními sítěmi, které lidé běžně používali. Ty umožňovaly spojit personální agendu zábavy každého jednotlivce s možností propagace produktů či značek a komunikace uvnitř týmů. Pro velké společnosti je ale podobná forma komunikace jen obtížně použitelná a tak se stále více objevují nové sociální sítě, které jsou již zaměřené jen na firmy.

Klíčové parametry jsou přitom relativně jasné. V prvé řadě je to bezpečnost – nemělo by být možné, aby se k firemní komunikaci dostala konkurence, aby informace mohl někdo nedopatřením vynášet atp. Mělo by jít o prostředí, které bude vzhledově co možná nejpodobnější tomu, co již zaměstnanci znají a umí používat. V neposlední řadě se stále více objevují nároky na klasické funkce pro spolupráci, sdílení dokumentů či dat nebo přímou komunikaci, třeba prostřednictvím VoIP.

Dnes asi nejznámější sociální sítí pro firmy je Yammer (https://www.yammer.com/), který byl nedávno koupen Microsoftem za více než miliardu dolarů. Jde o síť, která je nápadně podobná Facebooku, s tím rozdílem, že vše je uzavřeno do ekosystému jedné firmy. Zaměstnanci tak například přispívají na společnou zeď, mohou spolu chatovat nebo si laikovat příspěvky. V českém prostředí ji využívají například Idealine Solutions, DHL a řada dalších.

Nejde samozřejmě o jediný produkt svého druhu. Z konkurenčních projektů lze zmínit především Chatter (https://www.chatter.com/eu/), Jive (http://www.jivesoftware.com/) nebo MangoApps (http://www.mangoapps.com/). Jednotlivé projekty se přitom liší jak provedením či funkcemi, tak také tím, do jaké míry jsou spíše sociální sítí, kde si mohou zaměstnanci popovídat, postěžovat a komunikovat a do jaké jde více méně o pracovní prostředí pro sdílení a vedení virtuálních týmů.

B2B sociální sítě

Firemní sociální sítě přitom mohou být různého druhu. Zatímco obvykle jsou chápány jako uzavřené náhrady za Facebook či jiné podobné produkty, lze k nim přistupovat také odlišným způsobem. Jednou z ukázek je projekt AOL Industry (http://industry.aol.com/), což je několik sociálních sítí zaměřených na manažery ve vybraných oblastech, jako je energetika, zbrojní průmysl či úřednici. Jejich cílem je nejen propojit pracovní trhy, ale také otevřít možnosti pro inspiraci, vzájemnou komunikaci nebo třeba výměnu poznatků. Právě toto sdílení a spolupráce mezi firmami z podobného odvětví může být pro řadu společností mimořádně zajímavá.

Ač si osobně nemyslím, že by právě AOL bylo schopné podobné aktivity dotáhnout do konce (ač spolupracuje třeba s Bloomberg, Thomson Reuters či Dow Jones) tak, že by byly profitabilní a úspěšné, lze říci, že ukazuje trend, kterým se celá řada dalších projektů bude v budoucnosti ubírat. Firemní sociální sítě by měly umět nejen podporovat práci uvnitř týmu, ale také zajistit sociální komunikaci B2B rozměr.

Ostatně právě touto cestou se stále více vydává třeba LinkedIn, který kromě osobní vizitky umožňuje členství v řadě skupin či projektů. Může tak na jedné straně dobře sloužit jako veřejná presentace jednotlivce, ale současně mu dává možnost aktivního pohybu v komunitě podobně orientovaných odborníků i uvnitř vlastního týmu. Nebezpečí klasicky chápaných sociálních sítí pro firmy může být také v tom, že se jednotliví její členové izolují od celkového kontextu a aktuálních trendů.

Nestačí Google+ či firemní portál?

O tom, jak lukrativní oblastí jsou právě firemní sociální sítě, asi není třeba nikoho přesvědčovat. Zajímavými počiny jsou tak pokusy o spojení klasické sítě s tou, která je určené pro firmu. Mimo LinkedIn je možné zmínit především Google+, který se v tomto ohledu skutečně snaží. Pomocí neveřejných komunit a firemních stránek lze snadno budovat „firemní sociální síť,“ na níž navazují další služby z balíčku Google Apps. Zajistit tento firemní servis spojený s možností komunitního sdílení patří mezi jednu z nejdůležitějších aktivit druhé největší sociální sítě současnosti.

Zatímco malé firmy si často postačí také se skromným řešením, jako je stránka či skupina na Facebooku, velké společnosti to mají v tomto ohledu horší. Velcí hráči (jako třeba u nás RWE) sázejí na podnikové portály a vlastní intranetová řešení, což má také řadu výhod – od dokonalé možnosti přizpůsobení, až po to, že si vše firma spravuje sama. Často ale za cenu vysokých nároků na vývoj, administraci nebo bezpečnost. Tyto podnikové portály také nemají sociální funkci – chybí jim možnost sdílení a diskuse mezi zaměstnanci, což je pro firemní sociální sítě mimořádně žádoucí a důležité.

Závěrem

Firemní sociální sítě – i přes všechny své nedostatky – představují jeden z klíčových produktů, které umožňují efektivním způsobem řídit virtuální týmy. Ukazuje se, že často nejde jen o potřebu řešit pracovní záležitosti, ale o obecný sociální kontakt, který je dnes vnímán jako důležitý. Jestliže se hovoří o sociálním kapitálu, těžko hledat lepší nástroj na jeho podporu (zvláště u velkých týmů), než jsou právě tyto sítě.

Z hlediska dalšího vývoje však bude zajímavé, jakým směrem se vlastně budou vyvíjet. Může jít o prosazování B2B varianty, modelu čisté komunikace uvnitř firmy (ala Yammer) nebo o jakýsi hybridní model, který může představovat Google+. Osobně se domnívám, že pokud se na tento typ sítí Plus či LinkedIn zaměří, mají podstatně větší šance, než jejich konkurenti. Ať již kvůli tomu, že jde o etablované služby, velikost nebo možnosti funkční podpory.

20. 2. 2013

Autor: