Vzpomínky na filmové festivaly

Když nyní začal filmový festival v Karlových Varech, nedá mi to, abych se neohlédl za svými zkušenostmi s ním. A s technologiemi v tiskovém středisku.

Vždy v červenci se do Karlových Varů sjíždějí milovníci filmu na festival.  Společnost se zde rozdělí na dva proudy – tzv. batůžkáře, a tzv. elitu.

Batůžkáři přijíždějí autobusy nebo vlakem, elita luxusními vozy, jež pendlují mezi Vary a Prahou na základě daných harmonogramů. Zahraniční hosté, kteří všichni dostanou nějakou cenu, pokud jsou jen trochu známí, přilétají letadlem.

Měl jsem to štěstí (či smůlu), že jsem viděl Vary z obou těchto stran. Jako student FAMU z batůžkářského, jako prezident ekumenické poroty z elitního pohledu.

Studenti a výletníci s batohem přijedou buď na autobusové nádraží, odkud je to hlavní třídou k hotelu Thermal pět minut pěšky, a cestou se dá zastavit v McDonaldu na svačinku. Nebo přijedou na vlakové nádraží na ostrohu nad Karlovými Vary, odkud je vidět na řeku Ohři. Seběhnete kopeček, přejdete most a širokou silnicí se stromořadím (pokud je nevykáceli) dojdete rovněž k hotelu Thermal. Jestliže patříte k VIP, naberou vás v Praze do mercedesu a tiše si šustíte až do Varů, kamkoliv chcete.

Podobně je tomu s ubytováním – batůžkáři berou zavděk kolejemi patnáct minut pěšky od Thermalu a do kopce, znal jsem takové, kteří přespávali v noci na kolonádě. Ale zase moc se nás tam nevešlo. Herci, režiséři, politikové a vybraní novináři bydlí v Thermalu a zbytek v okolních luxusních hotelích kolem říčky Teplá.

Batůžkáři se na festival musejí složitě registrovat a modlit se, aby na filmy, jež si v katalogu vybrali, sehnali lístky. Hodně jich je totiž rezervováno pro VIP osoby. VIP osoby se pak registrovat nemusejí, a je veřejným tajemstvím, že chodí spíše na večírky do luxusních hotelů než na filmy.

Filmůmilovní návštěvníci tráví od ranních do nočních hodin čas v leckdy malých nebo nevětraných sálech. Poroty mají naštěstí určitou výjimkou. Pro účely poroty se každé ráno v osm promítá soutěžní snímek v náhradní projekci v jednom ze salónků přímo v hotelu Thermal.

Mezi jedny z povinností jakékoliv poroty totiž patří povinnost vidět minimálně všechny soutěžní filmy. Pokud člen poroty nestihne ranní projekci v osm hodin, ještě stále si může film půjčit na DVD. Ale přece jen nejde pak o takový komfort, ani nemůžete mít pocit, jaký bývá při projekci v kinosále. 

Členové porot jsou samozřejmě také zváni na večírky, případně na VIP golfové turnaje na hřištích blízko letiště. Patří k bontonu seznámit se s tvůrci a herci, případně politiky, prohodit pár slov, projevit zájem o novinky. Ale popravdě, podobná setkání s celebritami jsou docela nudná otrava a většinou ztratíte o někom z nich iluze.

Jakousi nepsanou povinností je také setkání s místním patriarchou pravoslavné církve, který má v Karlových Varech jakousi zastřešující funkci pro všechny různorodé skupiny nejen místních obyvatel.

Poroty však mají nevýhodu, že nemohou zůstávat jako mnozí na večírcích až do rána. Ráno v osm je čeká zmíněná projekce. Přes den se pak scházejí členové poroty s notebooky na kavárenských stolech na terase Thermalu a diskutují o zhlédnutých filmech nad skleničkou vína, váží všechna pro a proti, umělecké hledisko, výpověď, celospolečenský příspěvek.

Nutná je i komunikace s tiskovým oddělením festivalu, případně vydávání tiskových zpráv, jež jsou k dispozici v novinářském centru v prvním patře hotelu Thermal. Novináři zde mají k dispozici i počítače a připojení na internet. I když se službami často jeví větší či menší nespokojenost – počítačů je málo, spojení pomalé atd. Jako vždy a všude. Ze své novinářské praxe si nevybavím akci, na níž by žurnalisté s rychlostí internetu a programovým vybavením počítačů byli spokojeni.

Inu, a v poslední dny pak napětí vrcholí. Na festivalu působí kromě té hlavní další statutární i přidružené poroty. Každá uděluje nějakou cenu. Je tedy nutné domluvit čas, místo, zajistit si účast vítězů, nezapomenout na diplomy a samotné ceny, a po slavnostním aktu předat závěrečnou tiskovou zprávu do tiskového centra.

Po posledním dnu následuje fáze oddechu pro všechny zúčastněné. Ve městě se setkáte již zcela neformálně s mnoha hosty na procházkách, zahrádkách restaurací, v oné zapadlé, ale vegetariánské restauraci na jednom dvorku za hotelem Thermal, nebo v jedné jediné restauraci v Bezručově ulici, kde umí opravdové řecké frappé a žádnou culifindu se zmrzlinou.

Osobně jsem se pak jednou v tento poslední den zcela neformálně potkal a popovídal si s patriarchou místní pravoslavné církve – v čistírně oděvů.

V jednom z mála míst, kde se ve Varech potkala elita s batůžkáři.

29. 6. 2013

Autor: Jan Lipšanský