O světě naruby, Sibyle a YouTube

Svět je naruby. Ženy chodí do práce, muži jsou na mateřské nebo sami dělají z domova.

Jak mi napsal tuhle kamarád, jeho manželka mezi 17. – 18. hodinou doma vyřizuje firemní telefonáty, a pak dělá u počítače do pozdních nočních hodin, tak od osmi, do půl dvanácté. Má otevřené tabulky a cosi počítá.

Kamarád byl na mateřské, teď dělá z domova. Ještě že máme ty školky. Taky totiž dělám z domova. Je to ošemetná věc. Jste závislí na kšeftech, co seženete. A pokud máte doma dítě nebo děti, jste automaticky manželkami bráni jako neplacená síla v domácnosti.

Nevím, jak u kamaráda a dalších známých, co dělají z domova. Ale moje žena když přijde z práce, diví se nejen, že jsem neumyl nádobí, ale třeba taky nevypral či nevyžehlil. Což o to, kdybych byl placenou silou v domácnosti, proč ne.

Jenže mám problém vysvětlit, že skutečně na tom počítači doma nehraju hry, ale třeba dělám překlady, a že takový překlad nějaký čas zabere. Nebo píšu recenze. A že si taky musím někdy uvařit oběd, a když přijde první syn ze školy, děláme úkoly, a že pak musím pro druhého syna do školky, a že je pak celé odpoledne tak rozházené, že nějakou další práci udělám, až když jdou všichni spát, včetně manželky.

Jenže to bývá někdy v deset, jindy v jedenáct v noci, a to pravda už moc neuděláte. Oči se klíží samy od sebe. Jsem neplacenou silou v domácnosti, kde bych měl teoreticky ještě pokrývat ženské práce, ale nestíhám. Protože žena pracuje a přijíždí večer ztahaná, taky nestíhá. Něco je špatně.

Podle proroctví Sibyly – nezkoumal jsem, nakolik jsou pravdivá, ale reálně kolovala mezi lidmi minimálně v 17. – 18. století – bude konec světa blízko v době, kdy ženy nepůjdou rozeznat od mužů, kdy ženy budou mít krátké vlasy, a muži dlouhé, kdy ženy budou nosit mužské oblečení. Kdyby Sibyla tušila něco o existenci počítačů, jistě by k tomu také něco dodala.

Ono těch Sibyl vlastně bylo víc. Ta nejznámější podle legendy dokonce dvě prorocké knihy spálila před císařem, protože za ně požadovala poněkud vyšší honorář, ale císař jí ho nechtěl dát. Prý se knihy všech Sibyl ztratily při různých požárech, ale v 16. století se objevují nové opisy, kdoví, kde se vzaly.

Svět byl v těch starých dobách jednoduše rozdělen – ženy chlapům do ničeho nekecaly, maximálně v podobě věštkyň (jen vzpomeňte na Delfy) měly poradní hlas. Chlapi se pak mohli svými činy ztrapnit sami.

Ale přece jen to tradiční rozdělení, kdy žena je doma v jeskyni a stará se o děti a novou kamennou poličku s pravěkými kytkami, zatímco muži venku si hrají na lov na mamuta, mělo něco do sebe.

Psycholog John Gray, než zblbnul a začal psát knihy o tom, že všichni mohou být bohatí (logicky nemohou) svými vlastními silami, napsal knihu Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše. Popisuje v ní osobní zkušenosti, uvádí i slovník, co když říká žena, co tím vlastně myslí, a co když říká muž, co tím myslí on.

Tam právě je něco i o mužské jeskyni, kdy chlap potřebuje být někde sám se sebou zalezlý, kde mu do rozjímání nikdo nekecá. Dnes se žel tahle mužská jeskyně rovná maximálně WC, kam si chlap zaleze meditovat nebo trucovat. Zatímco žena je emotivní a potřebuje si povídat.

Resp. potřebuje se vypovídat. Od chlapa se chce jediné – aby mlčel a poslouchal. Jenže chlap má v nátuře ženě do povídání skákat a radit, jak nastíněné problémy řešit. Ženě jsou řešení ukradená, pánové, chce se jen vykecat.

Kdyby si tyhle nutnosti chlapi a ženské uvědomovali častěji, tedy žena nechá chlapa si někam v klidu zalézt a nebude ho rušit, zatímco chlap potom vyslechne ženu a nebude jí do toho skákat, možná by nebylo tolik rozvodů, možná by hodně párů vydrželo spolu déle.

Závěrem pak toto téma opustím a postěžuju si, že pro nás, otce s dětmi na neplacené mateřské, nemá český YouTube pochopení. A v podstatě ani televize. Máte prázdniny, venku jsou vedra, že by ani to nemluvně ven člověk nevyhnal, a co dávají v televizi? Rádoby kriminální seriály. Děti se doma nudí, DVD už všechna zkoukla, ale televize dopoledne jedou otřepané Kobry 11, Julie Lescautové, Big Beny a podobnou pakáž.

Na YouTube jsou skvělá výuková videa. Animace s písničkami učí děti počítat, učí děti abecedu, učí je poznávat zvířátka. Má to jedinou vadu – všechna jsou v angličtině. Takže náš pětiletý syn sice umí spelovat ej-bí-sí-dí, počítat van-tú-frí-fór-fajv, ví, že tohle je pig a tohle chicken, ale neumí říct A-B-C-D, jedna, dva, tři, čtyři, pět, a slovo prase řekne jen proto, že to někdo použil jako nadávku a jemu se to líbí.

Proč je česká sekce YouTube v tomto ohledu tak málo využitá? Proč zde nejsou podobná krátká výuková videa pro děti? V češtině tedy.

Možná proto, že maminky jsou v práci, a tatínkové doma na neplacené mateřské, kdy současně dělají z domova, aby nějakou tu korunu vydělali. A za podobná videa na YouTube asi nikdo nikomu nezaplatí.

24. 8. 2013

Autor: Jan Lipšanský