Tři nejzajímavější startupy pro prodej

Přemýšlet, kterou z větších nadějných firem by mohl koupit Google či Microsoft je jistě spekulativní, ale přesto možné. V následujícím přehledu si ukážeme některé zajímavé startupy, které by se mohly takovou významnější akvizicí stát.

V současné době je možné hovořit o stratupové ekonomice, tedy takovém podnikatelském prostředí, kde vznikají technologicky zajímavé projekty, rychle, většinou s nízkými počátečními investicemi, mají strmou životní křivku (brzký úspěch nebo pád) a signifikantní pro ně je, že relativně dlouhou dobu mají mnohem větší hodnotu lidé, kteří na nich pracují, než samotné projekty.

Řada lidí může být stále překvapená, proč někdo utratí mnoho miliónů dolarů za firmu, když ji brzy nato zavře. Překvapení může být o to větší, čím méně si obě společnosti konkurovaly. Důvody jsou ale nasnadě – kupec si za své peníze pořídil především funkční pracovní kolektiv, který něco umí a něčemu rozumí. Nešlo mu vůbec o produkt původní, který nemá často ani vizi toho, jak by mohl být rozumným způsobem financován.

V dnešním článku se ale podíváme na trochu jinou skupinu startupů, totiž na ty, které již mají nějaká kola investic za sebou a mají produkt, který by – díky technologii nebo uživatelům – mohl zajímat i velké hráče.

Dropbox

Dropbox je zřejmě největším provozovatelem webových úložišť a má něco málo přes 175 milliónů uživatelů. Klient je dostupný jak pro mobilní zařízení, tak také pro všechny běžné operační systémy desktopového střihu. Ceník pro firmy je velice tvrdý, ale přesto se daří tento produkt prodávat. Růstové křivky společnosti působí pozitivně a nedochází k žádnému přehřívání, ani stagnování produktu.

Jistě není bez zajímavosti, že téměř všichni velcí hráči se snaží svými úložišti konkurovat Dropboxu, ale zatím – z různých důvodů – marně. Možná jediné funkční řešení by proto byla akvizice této služby. Smysl by to dávalo především v případě Microsoftu, který se nemusí snažit uživatele tlačit tak intenzivně do cloudových služeb jako Google a firemní zákazníci jsou pro něj již silně etablovanou klientelou.

Otázkou je samozřejmě cena, která nebude nikterak nízká. V roce 2008 (rok po založení) získala společnost investici 7,2 miliónů USD na počáteční expanzi a od té doby další prostředky nepotřebuje, takže bude zřejmě také slušně zisková. To může být pro případného kupce jak překážkou (v podobě výše ceny), tak také lákadlem z hlediska rentability akvizice.

EverNote

EverNote je do určité míry hodně podobný DropBoxu v tom, že má produkt, který má velké množství konkurentů i u velkých firem. Google má Keep, Microsoft například OneNote. Přesto firma s 280 zaměstnanci dělá svůj produkt zřejmě nejlépe a nezaměřuje se jen na obyčejné poznámky, ale hledá cesty jak s nimi pracovat co možná nejkomplexněji. Ať již jde o spojení fotografie či mapy s textem nebo o zahájenou spolupráci s 3M na aplikaci pro digitalizaci post-itů. Opět se silným spojením mobilního a desktopového prostředí.

Na rozdíl od Dropboxu zde obchodní model příliš nefunguje. Placená verze nabízí jen minimum výhod, pro které se (téměř) nikomu nevyplatí. Tomu také odpovídají investice, které společnost v poslední době musela získávat – 85 miliónů $ v Series E funding loni v listopadu, v květnu téhož roku 70 miliónů v Series D funding atp. Problémem může být také skutečnost, že ani růstová křivka není nikterak přesvědčivá.

Podle všech ekonomických ukazatelů jde o ideálního adepta na prodej.  Zájemcem by mohl být Google, jehož Keep zdaleka nejsou tak dobré a používané, jak by si asi představoval. Navíc jde o plně cloudový produkt, který používají jednotlivci i firmy a dobře by zapadl do firemní strategie.

Zoho

Zoho není klasickým příkladem startupu, a to především proto, že bylo založeno již v roce 2005. Jde o společnost, která nabízí zřejmě nejobsáhlejší nabídku on-line služeb pro firmy – od textového a tabulkového procesoru, přes e-shop, CRM až po nástroje pro výzkum spokojenosti nebo fakturovací systém. Vše, co ve firmě běžně člověk potřebuje, je zde on-line na jednom místě.

Jistým omezením u řady služeb je napojení na americký právní rámec, takže třeba účetnictví si v 
Česku se Zoho povede člověk jen obtížně. Společnost má 8 miliónů uživatelů a není známo, že by přijala nějakou investici. Živí se tedy sama.

Jednotlivé nástroje působí většinou – například při srovnání s Google Apps – poněkud těžkopádně, ale pro případného kupce mohou být zajímavé hned v několika ohledech. Předně je zde firma, která něco podobného řeší silně provázaně a komplexně.

Přepsat aplikace do modernějšího GUI by nemuselo být příliš nákladné. Existuje zde funkční – i když limitovaný – ekonomický model. A v neposlední řadě umožňuje komplexní obchodní servis, lze tedy předpokládat, že by bylo možné klienty nalákat na některé další navazující spřízněné služby.

Jako kupec by se mohl jevit opět Google. Ten by jistě řadu funkcí zrušil a nahradil svými – ale žádné nástroje na přímou podporu podnikání nemá a jistě by se mu hodily, neboť by jeho spolupráci s firmami mohly posunout o notný kus kupředu.

Závěrem

Firem, které lze označit jako vyspělé startupy, je samozřejmě nepřeberné množství a bude zajímavé sledovat, jak s končící ekonomickou krizí budou narůstat akviziční aktivity velkých až středních hráčů. Je s podivem, že ač je informační společnost přirozeně náchylná na tvorbu monopolů či oligopolů typu Faceooku v sociálních sítích, YouTube u videa nebo Microsoftu u operačních systémů, vznikají produkty a firmy, které dokáží najít volný prostor na trhu a úspěšně jej zaplnit.

2. 10. 2013

Autor: