Turečtí politici bojují s internetem marně

Turecko, kterým otřásají korupční skandály, sáhlo (před komunálními volbami) k omezení přístupnosti některých webových služeb – Twitteru a YouTube. Efekt takového opatření ale není velký a je otázkou, zda politikům pomůže.

Tažení proti sociálním sítím zahájil bývalý ministr dopravy a jeho syn, kterým se nelíbilo, že se na Twitteru objevily informace o jejich údajné zkorumpovanosti.  V první instanci se podařilo přesvědčit regulátora i soud, aby síť zablokoval (na úrovni lokálních DNS). Občanská iniciativa na sebe ale nenechala dlouho čekat a na volebních billbordech se začaly objevovat alternativní adresy či přímo IP adresy, ze kterých se lze k Twitteru připojit.

Turecko sáhlo ale také po omezení YouTube, a to prostou intervencí ministra zahraničí, který k blokádě přemluvil regulátora, tentokráte bez rozhodnutí soudu. Blokáda je úspěšná asi ze dvou třetin a nejde o první podobný zásah státu, který usiluje o vstup do Evropské unie.

Soud se prozatím zabýval pouze blokováním Twitteru a došel k názoru, že by mělo být zrušeno. Argumentace je podobná, jakou známe z evropského legislativního prostředí – politici sice nebyli usvědčeni z korupce a označovat je za korupčníky není úplně vhodné, ale politik musí takové útoky snést. A svoboda slova je v tomto ohledu vyšší hodnotou než ochrana osobní cti politika. K odblokování prozatím nedošlo a regulátor rozhodnutí nijak nereflektuje.

Aktuální data ukazují, že bojkot sociálních sítí místními autoritami nefunguje. Nejen, že se nedaří utlumit provoz (téměř) na nulu, ale pouze jej snížit, ale také obyvatelé na něj reagují nepříliš potěšeně, takže je otázka, zda jim bude více vadit zkorumpovaná vláda (o jejímž kreditu si v tomto ohledu zřejmě nedělá nikdo iluze), nebo zásah do svobodného internetu.

Nízká efektivita blokování také ukazuje, že politici mají v boji s internetem jen velice omezené možnosti a že jimi volená strategie agresivních výpadů nemusí být zdaleka nejefektivnější cestou, jak se zbavit problémů, které jim moderní technologie přinášejí.

2. 4. 2014

Autor: