Internetové průzkumy trhu a realita

Před pár lety nám kamarád doporučil možnost drobného přivýdělku formou internetových průzkumů trhu. Existuje několik společností, které podobnou činnost provozují.

Nechci však nyní těmto firmám dělat reklamu, a zkušení si jistě brzy zjistí, kde a jak se zaregistrovat. Koneckonců, on ten přivýdělek není nijak horentní, jestli dáte dvě stovky za měsíc, jste fakt dobří. Ačkoliv na vás samotných to příliš nezávisí.

Spíše by mne zajímalo, k čemu jsou podobné průzkumy trhu dobré. Na začátku každého takového průzkumu musíte odkliknout, že neděláte v reklamě, novinách, průzkumech trhu, a ani v oboru, na který se budou ptát. Co když ale někdo v takovém oboru dělá? Při vidině výdělku 200 Kč měsíčně netto asi rád zalže, a možnost zjistit pravdu je pravděpodobně nulová.

Po zaregistrování se u příslušné firmy musíte také vyplnit velice sáhodlouhé dotazníky, a tyto dotazníky udržovat aktualizované. Jinak vám přijdou e-maily, nebo se na stránce s vaším účtem objeví červené nápisy, že údaje o vás jsou neaktuální. Ony ty údaje mohou být stejné jako před půl rokem, ale stejně je nutné vše znovu potvrdit a znovu odeslat.

Vyplňujete často i své koníčky a hobby. Jenže pak nechápu, proč průzkum o kávě přijde mé manželce, nikoliv mně, zatímco já vyplňuji samé dotazníky bank, ačkoliv v tomto je daleko zkušenější moje žena, neb má na rozdíl ode mne spořicí účet v ING a co chvíli se pere s internetovým bankovnictvím Komerčky.

Někdy mne zaráží až nedůvtipnost tvůrců dotazníků. Místo, aby se rovnou zeptali na věc, která následně vyselektuje ty respondenty, o něž skutečně firma stojí, musíte zdlouhavě vyplnit své údaje data narození, bydliště, příjmů domácnosti.

Až po pěti minutách se objeví konečně stránka s tou klíčovou otázkou (např. jestli baštíte ke snídani sušenky), a pokud odpovíte, že ne, naskočí vám obrazovka, že jako sorry, ale nesplňujete požadavky. To se taky mohli zeptat hned u první otázky, a neztratil by člověk pět minut (a někdy i více) času.

Tvůrci dotazníků jsou občas také megalomany. Přijde vám do e-mailu upozornění, že na vás čeká další průzkum trhu. A že zabere přibližně 45 minut času. To se asi ti tvůrci dotazníku zbláznili. Kde má člověk vzít 45 minut času v kuse? Ani na fotbalový poločas se nevydržím dívat, aniž bych si odskočil na záchod.

Už jen ta představa, že mi 45 minut někdo klade otázky, zda se k produktu A hodí charakteristiky typu úžasný, moderní, hravý (už jste třeba někdo někdy viděl hravé pivo?!), mne dopředu děsí.

Rovněž by mne zajímalo, když odpovím, že mi produkt B nepřijde hravý, co to změní? Kdyby šlo dejme tomu o to pivo, bude firma přemýšlet, jak do zátky dát vyskakovacího čertíka? Nebo budou pod nálepkou přesýpací hodiny?

Každá z firem pak využívá i jiné enginy a jiná grafická prostředí. Často graficky hodně náročná, takže vám načítání grafických prvků na nějakou dobu zaseká počítač. A tím nemyslím vložená videa a audio, s tím se občas tak nějak počítá.

Ostatně, on ten odhad firem, jak dlouho vám vyplňování dotazníků bude trvat, bývá často hrubě podceněn. Jestliže napíšou, že vám nezabere více jak 15 minut času, spolehněte se, že u toho strávíte minimálně půl hodiny. Naštěstí u mnoha těchto dotazníků existuje možnost pauzy a vrátit se později. U mnoha jiných však nikoliv.

Setkal jsem se i s dotazníky, kde sázeli na hravost, a jen tak mezi řečí, veselými obrázky a videi ze mne vytahali hodně osobních informací, aby mi nakonec nabídli nutnost do dvou sekund stisknout mezerník, když se objevila podle mne správná odpověď na jimi zadanou otázku. Dvě sekundy nejsou moc, zvláště když máte počítač zasekaný nároky na grafiku a mezerník reaguje s třísekundovým zpožděním.

Obsah samotných průzkumů je samozřejmě tajný. Přesto by mne obecně zajímalo, k čemu může sloužit spousta podivných otázek, kdy k nabídce bankovních kont přiřazuji lidské vlastnosti, kdy všechny varianty reklamy na produkt vypadají naprosto stejně hloupě jako reklamy konkurence, kdy si firmy myslí, že mne ke koupi pohne, jestli je obrázek na etiketě umístěn vlevo, či vpravo, nebo že přeskládají poličky v supermarketu.

Podle mne jsou podobné průzkumy vedeny špatně. Možná i samotné otázky jsou ze své podstaty špatně. Necílí totiž na skutečné vylepšení a na to, co by zákazník skutečně chtěl. To by pak podobný průzkum zabral jen pět minut.

Problém je, že podobné průzkumy nejen živí tak nějak zbytečně spoustu dalších lidí okolo, ale že u nich v podstatě jde nakonec jen o to, aby respondentovi vnutily ten jediný správný pohled na svět samotných výrobců a přinutily lidi kupovat věci a služby, jež nechtějí.

12. 7. 2014

Autor: Jan Lipšanský