Úvod > Články > Teleworking – 2. část: Fakta a čísla

Teleworking – 2. část: Fakta a čísla

O určitém podceňování teleworkingu svědčí i fakt, že až do roku 1996 neproběhl žádný výzkum ohledně počtu pracovníků na dálku. Teprve v tomto roce došlo k prvnímu sledování dat.

Fakta a čísla

Podle studie z roku 1996, tedy koncem roku 1996, bylo v Evropě cca 1,2 milionu pracovníků na dálku. Jejich největší počet byl ve Velké Británii. V Nizozemí ve stejné době pracovalo doma jeden nebo několik dní 137 400 lidí. V roce 2000 se tato čísla pohybovala kolem 200 000.

Dalších cca 800 000 lidí má mobilní zaměstnání a různá pracoviště, včetně vlastního domova. Patří k nim různé profese, od konzultantů po údržbáře. Kancelář má doma i zhruba 125 000 vlastníků malých podniků.

Holandská společnost pro teleworking (Nederlands Telewerk Forum) pak předpovídala, že v roce 2000 bude existovat cca 400 000 pracovníků na dálku v klasickém slova smyslu. Studie dále uváděla, že zůstanou-li zácpy na dálnicích, je předpoklad zvýšení počtu pracovníků na dálku v roce 2000 na 650 000.

Kdo pracuje na dálku?

Vhodnými kandidáty jsou správci sítí, programátoři, grafici, zaměstnanci call center, překladatelé, vkladatelé dat, novináři, pracovníci telemarketingu, pracovníci provádějící dotazování po telefonu, nezávislí konzultanti a zástupci. Tento typ práce se častěji nabízí pracovníkům s pohotovostí, na volné noze, agenturám zajišťujícím zaměstnance nebo specializovaným kancelářím teleworkingu, agenturám poskytujícím služby na dálku, agenturám telemarketingu a call centrům.

Teleworker připojený ke společnosti využívá dobře fungující intranet nebo VPN, samozřejmě v kombinaci s mobilním telefonem, případně notebookem. Studie holandské organizace, provedená ve vybraných společnostech, ukázala, že 26 % těchto společností používá groupware (programové vybavení umožňující elektronickou spolupráci lidí bez nutnosti fyzického přesunu). Téměř 20 % jich používá intranet a VPN. Není žádným tajemstvím, že české televize mají některé své stálé pracovníky také mimo budovu, připojené díky VPN. Co tedy na dálku pracující člověk potřebuje? Psací stůl, židli, skříňku nebo poličky, PC, tiskárnu, telefon, připojení k internetu a zabezpečení. V dnešní době nejde o žádnou větší investici, už vzhledem k tomu, že většina domácností uvedené propriety běžně vlastní.

Názory vedoucích pracovníků

Práce doma není u většiny manažerů oblíbená. Obávají se ztráty kontroly nad zaměstnanci a nad kvalitou jejich práce. Jsou-li vedoucí pracovníci společnosti nakloněni novým trendům a teleworkingu, je nutná změna jejich postavení.

Organizace musí být pružnější a hlavní důraz je třeba klást na tvorbu týmů. Společnost tak může zvýšit produktivitu a zároveň uspořit cestovní náklady a náklady na pronájmy. Díky pružné organizaci je možné reagovat rychleji na změny na trhu.

Holandská organizace pro teleworking (Nederlands Telewerk Forum) doporučuje zavádění práce na dálku v omezeném rozsahu. Tak lze získat praktické zkušenosti, snadno upravit postupy, a lidé zjistí, zda je teleworking pro jejich organizaci vhodný. Telework Forum podporuje rozvoj práce na dálku v Holandsku tak, že vládu, zaměstnavatele i zaměstnance upozorňuje na možnosti a výhody tohoto způsobu práce.

Hlavní výhody

Práce na dálku má mnoho výhod. Společnost ušetří spoustu času, protože odpadají dopravní zácpy ve špičkách. Výrazně se zvyšuje i kvalita života. Tato tvrzení podporují výsledky šetření ve společnosti Digital Equipment, která zkoumala spokojenost s podmínkami práce. Manažerka Telewerk Forum Kitty de Bruijn také pracovala ve společnosti Digital. Objasňuje studii takto: „Teleworking vede ke zvýšení odpovědnosti zaměstnanců a k intenzivnějšímu rodinnému životu. Na plánování vlastní práce v průběhu pracovního dne lze pohlížet jako na výhodu. Do harmonogramu lze snadno zahrnout i domácí povinnosti. Jak příklad se často uvádí naplnění pračky během tisku dokumentu. Také nemusíte chodit v obleku a v kravatě, stačí běžné oblečení.“

Spolupráce s kolegy v kanceláři se nadále považuje za výhodnou, protože umožňuje záležitosti projednat. Na druhé straně je někdy nemožné napsat zprávu nebo článek. Pracovník na dálku se může soustředit na psaní, a to bez náhodného vyrušování. Teleworking patří stále častěji k druhotným pracovním podmínkám, a to vedle mimořádné dovolené, služebního vozu a placeného vzdělávání.

Další názory

Do diskuse o teleworkingu je třeba zahrnout i několik kritických připomínek. Tento způsob práce vyžaduje obrovskou vnitřní disciplínu. Pro mnoho lidí je těžké samotní doma sedět u počítače od devíti do pěti. Musíte se umět vyrovnat s osamělostí. Proto také svobodní lidé nemají tolik rádi teleworking. Obávají se společenské izolace. Chybí osobní kontakt, protože lidé mohou komunikovat pouze prostřednictvím elektronické pošty nebo telefonu. Důsledkem může být pokles angažovanosti ve prospěch společnosti.

Na druhou stranu rodinně založení pracovníci podobnou nabídku práce na dálku vítají – rodičům umožňuje střídat se třeba v péči o dítě a mezitím odvést potřebné množství práce pro firmu.

V České republice patří teleworking stále spíše mezi výjimky. Vyžaduje se osobní účast pracovníků na chodu firmy, na poradách, na marketingových schůzkách, brainwashingu a dalších „nezbytných“ firemních aktivitách. Skutečně osvícených firem je u nás minimum, snad jen již zmíněné televize nebo některé redakce časopisů i novin spolupracující takto především s externími redaktory.

Závěr

Zda si zvolíte teleworking, závisí na mnoha různých skutečnostech. Jedná se například o přístup organizace, cíle projektu teleworkingu, interní komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, vzájemnou komunikaci zaměstnanců, vlastní situaci doma a osobnost pracovníků na dálku. Zda vůbec firma podobnou možnost nabízí a může se s pracovníkem na podobném řešení dohodnout. V České republice však zatím větší rozšíření teleworkingu nehrozí.