Spojení internetu a tisku

Již několik let probíhají pokusy o propojení internetu s běžnými tištěnými periodiky. Nemyslí se ani tak převádění knih do elektronické podoby, jako spíše běžné noviny a časopisy, které v sobě budou obsahovat snímatelný link (odkaz) na určitou webovou stránku.

Výrobou, distribucí a propojením se zabývá několik firem. Jednou z nich je Digimarc, známá spíše ochranou počítačové grafiky a originálních obrázků. Ta opustila vizi propojení internetu a běžné televize a nabídla nový produkt: Bridge Media. Jednotlivci díky němu mohou naskenovat digitálním aparátem články v časopise nebo v brožuře a pak se připojit rovnou na webovou stránku asociovanou s tištěným materiálem.

Aby nebyla porušena autorská práva, nabízí Digimarc současně digitální vodoznak. Jde o systém chráněný 18 patenty (!) a využívající technologii, která propojí data s obsahem pixel po pixelu. Díky tomu je také možné zesvětlit či ztmavit obrázek bod po bodu. Bridge Media začaly jako první využívat již před pěti lety časopisy jako Wired společnosti Condé Nast, vydavatelský gigant Hearst publikující  Populární mechaniku, a další.

Samozřejmě existují další společnosti

V Dallasu např. DigitalConvergence.com, převzatá posléze firmou LV Partners, která nabízela službu nazývanou Concerto. Ta umožňuje díky speciálním čárovým kódům v tištěných časopisech, jež se naskenují do počítače, se přímo propojit s příslušnou webovou stránkou, k níž se vztahuje právě čtený článek. Dnes službu využívají noviny The Dallas Morning News a The Providence Journal na Rhode Islandu. Oproti předchozímu systému však tento používá skener čárových kódů, a proto se mu nedávají takové šance – pro běh Bridge Media totiž postačí digitální fotoaparát, který je rozšířenější než čtečky čárových kódů.

Přesto však systémem čteček čárových kódů jdou i další společnosti jako GoCode, Inc., jejíž služby využívají noviny jako The Post a Courier, které jako první z větších deníků s něčím podobným stále experimentují.

Úsilí Digimarcu jde však dál

a míří k multimediálnímu poli. Firma chce totiž nabídnout obdobnou službu i zajištění copyrightu filmovým, televizním a videodistribučním společnostem, a to i těm, jež nabízejí obsah na internetu. V praxi by to fungovalo tak, že by třebas televizní vysílání bylo zajištěno vodoznakem a když by uživatel třeba dálkovým ovladačem klikl na označenou plochu, připojil by se přes internet přímo na webové stránky. Stejně tak by se uživatel při sledování oblíbeného pořadu mohl kliknutím dostat na jeho internetovou prezentaci.

V budoucnosti by se tak umožnilo přímé propojení tištěných publikací s nastreamovaným audiem či videem dostupným přes internet, a také zasílání informací uživatelům přímo podle jejich požadavků.

3. 7. 2006

Autor: Jan Lipšanský