Microsoft tvrdě útočí na Linux. V rámci kampaně za Windows 7

Společnost Microsoft začala obchodníky učit, jak mají zákazníkům předvést, že Linux je de facto kripl. Demagogická prohlášení se řada komentátorů ale nebojí označit za výmysly a lži.

V posledních týdnech nebo měsících se spojení Microsoft-Linux objevuje až moc často.  Microsoft dokončil Windows 7, své vlajkové lodi, a začíná velká kampaň na řadě front. Bohužel Microsoft zase nemůže prohlásit, že na to jde férově.

Na serveru OverClock.net se objevil příspěvek (kopie zde), v němž se jeden z uživatelů svěřil se svou zkušeností – tím, "jak Microsoft začíná propagovat Windows 7 a zároveň zcela záměrně lže o Linuxu".

(Pozn.: Po dopsání článku vyšlo najevo, že stejnou kampaň MS rozjel i proti Mac OS X.)

Uživatel GodofGrunts se podělil o zážitky z „tréninku“ Microsoft ExpertZone. Je zaměstnancem Bet Buy a po dokončení školení má nyní nárok získat kopii finální verze Windows 7 za 10 dolarů, tj. necelých 180 Kč. Součástí školení je srovnání Windows 7 s Linuxem – a tyto poznatky má absolvent poté přetlumočit dalším lidem a zákazníkům.

GodofGrunts se sice sám označuje za „lobistu Linuxu“, takže by někdo mohl mít pochyby o pravdivosti toho, co přijde. Nicméně materiály, která následují, jsou dostupné na stránce Microsoft ExpertZone a navíc Microsoft pravdivost kampaně potvrdil. Redmond začal dalším obchodníkům rozesílat i brožurky, které obsahují velice podobný materiál s tématem, proč je Linux špatný.

Ale přejděme rovnou k tomu hlavnímu: článek bude poněkud delší než obvykle, tak se zbytečně nezdržujme.

První dokument: je to úvod do srovnání Windows 7 a Linuxu. Říká následující: „Po dokončení tohoto kursu budete schopni zákazníkům vysvětlit tu spoustu výhod, kterou získají, když si vyberou Windows 7 namísto Linuxu.“ Následují dva hlavní body, které říkají, že Windows 7 přináší mnohem bohatší zážitek a také to, že po dokončení kursu bude člověk s to povyprávět o specifických výhodách Windows 7 na netbooku (oproti Linuxu). Všimněte si, že Microsoft opět zmiňuje netbooky, jeho strašáka poslední doby.

Druhý slajd není taktéž ničím zas až tak zajímavý. Uvádí se na něm to, že Windows 7 na netbooku mají základní tři výhody oproti Linuxu či jiných operačních systémů. Tím je:

• Výběr a kompatibilita (na PC – s Windows – běží více známých programů),
• Známé prostředí (zákazníci mohou Windows 7 začít ihned používat a nemusí se znova učit, jak systém ovládat).
• Klid mysli (zákazníci si jsou jisti koupí a přesně vědí, co kupují).

Ale už o těchto bodech by se vlastně dalo diskutovat. Kdo totiž přechází na Windows 7 z Windows XP (které jsou stále s přehledem nejpoužívanějšími operačním systémem), jednak se potýká s problémy s kompatibilitou (HW i SW), jednak také GUI (grafické uživatelské rozhraní) je zcela odlišné. A co bylo na svém místě v XP, už nemusí být – a často není – na tomtéž místě ve Windows 7. Řada věcí chybí a spousta jiných věcí přibyla, GUI je zcela jiné a systém se chová jinak.

S třetím bodem se dá souhlasit. Pokud někdo omylem koupí netbook či jiný počítač s Linuxem, a je-li zvyklý jen na Windows, pak jakákoli Linuxová distribuce bude zpočátku pro zákazníka neznámá, a proto špatně použitelná.

V pořadí s třetím slajdem začíná jít do tuhého. Těžko tvrdit, jestli za jeho obsah může neznalost týmu, nebo jsou to záměrně překroucená fakta – každopádně ostatní komentátoři píši o záměrné lži.

Na něm Microsoft tvrdí, že podpora fotoaparátů, iPodů a MP3 je slabá, kdežto ve Windows skvělá (resp. srovnání se týká počtu podporovaných přístrojů).

Pravdou je, že fotoaparáty, mp3 přehrávače s Linuxem normálně spolupracují (zvláště, pokud se takové zařízení chová jako mass storage, kterých je víc než dost). A iPod od Applu funguje rovněž. Samozřejmě – některá zařízení out-of-box nefungují, ale zprovoznit se dají (ve Windows také potřebujete externí ovladače a nástroje).

Totéž Microsoft uvádí u tiskáren a skenerů: Windows nemají problém, Linux je podporuje chabě. Když se Microsoft pustil dříve v tomto roce do Linuxu (a opět kvůli netbookům!), říkal to samé. Canonical, firma stojící za populární linuxovou distribucí Ubuntu, tehdy kontrovala a Microsoftu vzkázala, že Linux podporuje více než 3000 tiskáren (Microsoft u Windows uvedl „skoro 3000 tiskáren“). Viz článek Microsoft, Linux a tak trochu lži.

Totéž platilo v případě digitálních fotoaparátů: Microsoft se chlubil tím, že podporuje přes 700 typů, Canonical prohlásil, že Linux více než 1 000 typů. Každopádně multifunkční zařízení velkých firem, jako je HP, fungují naprosto bez problémů – HP software pro Linux (kromě ovladačů i podpůrný software s řadou funkcí) sama vyvíjí a ten je dostupný v každé pořádné linuxovém distribuci a také na webu HP.

V dalším bodu Microsoft tvrdí, že „Softwarová kompatibilita je ve Windows rozsáhlá, v Linuxu omezená.“ Tohle je samozřejmě pravda v tom případě, že se bavíme o softwaru pro Windows (nebo slovo „software“ se už dnes nesmí používat v souvislosti s konkurenčními platformami?). Avšak pro Linux – stejně jako odrůdy BSD nebo Mac OS X – existuje Windows API vrstva Wine. Ta slouží právě k tomu, že si člověk pod takovým systémem spustí programy psané výhradně pro Windows. Kompatibilita sice není stoprocentní, ale řadu softwaru si takto člověk spustí. Kolik programů pro Linux si naopak Microsoft spustí ve Windows? Nadto mnoho nejrozšířenějších i speciálních aplikací je multiplatformních, tj. existují rovnocenné verze pro více operačních systémů.

Neexistence Windows Live Essentials (např. Messenger, Mail, Fotogalerie, …). Tohle je spíše úsměvný bod. Za prvé: to, že tento balík neexistuje v Linuxu, není chyba Linuxu, ale toho, kdo tento balík tvoří. To jest Microsoftu. Za druhé, síť MSN (Messenger) je podporována v nespočtu komunikátorů (aMSN, KMess, Emesene, Kopete, Pidgin, Empathy Instant Messenger, …). Ty (s výjimkou prvních tří jmenovaných MSN klonů) si navíc poradí i se sítěmi ICQ, AIM, Jabber, Google Talk, dokonce Facebook a řadou dalších. To Messenger od MS nedokáže.

Aplikace Mail: Pro Linux je velké množství e-mailových klientů a organizérů, které nabízejí mnohem více funkcí (namátkou Thunderbird s organizérem, Kmail/Kontact, Evolution, …). Stejně tak je hodně programů podobných Fotogalerii (včetně Google Picasa).

V seznamu je pak také zmíněno, že Linux nepodporuje hry, které zákazníci chtějí, „například World Of Warcraft“. Jaká to smůla, že právě World Of Warcraft v Linuxu běží zcela spolehlivě (pomocí Wine nebo Cedega). Ale ano, Linux samozřejmě nepodporuje všechny hry. Jenom ta situace není tak černobílá, jak Microsoft tvrdí. A řada herních titulů rovněž existuje v nativních verzích pro oba a více systémů.

Podpora – Microsoft si stojí za tím, že pro Linux na rozdíl od Windows neexistuje autorizovaná podpora. Tohle je opravdu velký blud. Firmy jako Canonical (Ubuntu), Red Hat (RHEL) a Novell (SLED, SLES) podporu samozřejmě nabízejí. Vždyť na tom stojí i jejich byznys. A co Dell, který prodává počítače s Linuxem?

Videorozhovory na všech velkých IM sítích – podle Microsoftu si zákazník neužije online rozhovorů s obrazem z webkamery. To samozřejmě opět není [tak docela] pravda. Skype funguje úžasně i s videem včetně HQ, video funguje i mezi Windows Live Messengerem a aMSN, Pidgin nebo Empathy zahrnují i podporu hlasu a videa pro Google Talk, VoIP klientem s podporou videa je např. Ekiga. A hlavně: nejpoužívanějším programem/sítí pro videokomunikaci je Skype.

Následující dva slajdy vlastně shrnují předchozí.

K pátému obrázku snad jen ta poznámka, že iTunes na Linuxu člověk spustit může. To platí i pro Photoshop a MS Office 2007 (na co je lidem na netbooku Photoshop?).

Ano, každé zařízení musí mít nálepku... Ale to neznamená, že nefunguje pod Linuxem (což ale na druhou stranu neznamená, že funguje pod Windows XP...)

7. slajd je zatím asi nejpravdivější.

Windows se člověk učí snadno (pokud je začátečník, tak stejně snadno se naučí Linux), uživatelů Windows je také víc, takže snadno získáte radu a opravdu, kdo pracoval s Windows, na Windows bude zvyklý. Nic moc co vytknout!

Další dávka demagogie ale přichází v následujícím, 8. slajdu.

• Pravidelné  aktualizace – „Windows jsou pravidelně aktualizovány, PC zákazníků jsou v bezpečí a běží hladce.
• Splněná očekávání – Windows splňují očekávání zákazníků, PC mají malé návratky, protože zákazníci mohou na počítačích s Windows dělat to, co chtějí.
• Programy zdarma – Windows nabízí programy ke stažení zdarma, čím zákazníkům pomáhá v tom, aby jejich PC byla v bezpečí.

Ad aktualizace: Microsoft dávky aktualizací vydává pravidelně každý měsíc. To ovšem naopak znamená, že když se objeví zranitelnost, která je zneužívána, musíte čekat (i několik let, ovšem). Jen tu a tam Microsoft vydá záplatu mimo pravidelný termín. Zářným příkladem toho, že uživatelé jsou dlouhou dobu v nebezpečí a pod útoky, je například zranitelnost v DirectShow Microsoft o závažné bezpečností chybě možná ví už od roku 2007 – což poté i přiznal. Takových příkladů lze za poslední dobu najít několik. Linuxové systémy jsou aktualizovány neustále.

Ad očekávání: Je to otázka zvyku. Ale už na příkladech výše je vidět, že člověk na konkurenčních platformách – Linux, Mac OS X aj. – může dělat totéž co na Windows. Dell nedávno jasně řekl, že návratky netbooků s XP jsou stejné jako s Linuxem. No big deal.

Ad programy zdarma: Tohle je spíše úsměvný bod, protože celý Linux je zdarma i se všemi programy, které pro něj jsou (nepočítáme-li specializované programy pro profi sféru). [Microsoft ale lišácky poznamenává, že tím myslí Windows Live Family Safety a IE 8 (ten je přitom do Windows bundlovaný...).]

Silně demagogický, nepravdivý je další slajd. V testu, který si absolvent kursu udělá, je následující výsledek.

• Aktualizace a přechod na vyšší verzi Linuxu je snadná: ŠPATNĚ
  • Údržba Linuxu si může vyžádat hodně času. Například Ubuntu může mít za měsíc stovky aktualizací.
  • Zákazníkům nemusí být jasné, zda aktualizace je nutné aplikovat hned, nebo zda jsou dobrovolné.

Tohle musí Microsoft myslet jako vtip. Aktualizace v linuxových systémech jsou právě ukázkou toho, jakou výhodu tyto OS mají oproti Windows. Až na vzácné výjimky totiž uživatel nemusí systém restartovat – jen při zavedení nového jádra (!), i když ani toto není vždy podmínkou (nové jádro lze nahrát i bez nutnosti restartování přístroje).

Povýšení na vyšší verzi. V mnoha systémech otázka jednoho kliknutí. Když vyjde nová verze linuxového systému, stačí z prostředí spuštěného systému kliknout na „přejít na vyšší verzi“ a systém se sám přeinstaluje – přitom zachová nejen nainstalované programy, ale všechna nastavení a osobní dokumenty a soubory uživatele. Když bude zákazník přecházet z Windows Vista na Windows 7, musí disk formátovat (v Evropě), tj. vše smazat. Při přechodu z XP musí formátovat bezpodmínečně.

Jinak řečeno: představte si, že vám v XP vyskočí bublina: „Nové jádro Windows k dispozici. Povýšit na verzi 6.1 (Windows 7)?“, kliknete a za chvíli máte nový systém... Kdyby to šlo, bylo by to úžasné, že?

Ano, v Linuxu se může stát, že budete čelit záplavě aktualizací (když chcete). Microsoft vám ale neřekne, že aktualizace linuxových OS se netýkají jen systémových částí, ale veškerého softwarového vybavení. To znamená jediné: aktualizační aplikace vám nabídne opravy a nové verze všech programů, které v počítači máte. To ve Windows neexistuje. Snadnější správa programů a jejich aktualizování opravdu není.

A není pravda, že není rozlišeno, které aktualizace jsou kritické a které doporučené – takové dělení dle důležitosti je v linuxových OS normální. A když aktualizace nechcete,prostě dáte fajfku pryč.

Další bod nadzvedne ze židle asi každého, kdo o Linuxu ví byť ta nejzákladnější fakta.

• Linux je bezpečnější než Windows: ŠPATNĚ!
  • Neexistuje záruka, že když se objeví zranitelnost, bude vytvořena záplata. Uživatelé jsou ponecháni na holičkách.
  • Neexistuje v něm možnost rodičovské kontroly.

Záruka vytvoření/vydání záplaty neexistuje ani ve Windows, což jsme viděli. Navíc kódy Linuxu a jeho součástí jsou pod drobnohledem tisíců vývojářů pořád. Nečekají, až se objeví funkční kód, který by začal napadat počítače. Jinak: už jste někdy viděli linuxový stroj nakažený viry, spywarem a trojskými koňmi? Došlo někdy k masivnímu napadání linuxových OS? Počet takových napadených strojů se limitně blíží nule. Pokud uživatel do rukou dostane PC s Linuxem, může si bez obav brouzdat i po těch nejnebezpečnějších webových stránkách. Nic se mu nestane. S Windows tohle neplatí. A není to otázka rozšířenosti obou systémů, ale naprosto jiné architektury a provedení.

Rodičovská kontrola pro linuxové OS existuje. Nemluvě o tom, že díky vlastnostech těchto systémů a orientaci na více uživatelů není problém uživatelský účet nastavit tak, že děcko bude moci koukat leda tak na obrázek na pozadí a navštíví pár zvolených webových stránek. Stejně dobře rodič může nastavit, aby se počítač po nějaké době vypnul a dítě u počítače netrávilo celý den.

A poslední slajd je opět nepravdivý.

• Naučit se Linux je snadné. Linux splní očekávání zákazníků o tom, co můžou se svými PC dělat: MÝTUS!
  • S Linuxem si musíte poradit sami. Neexistují tutoriály „krok za krokem“ a dokumentace/nápověda je omezená.
  • Protože existují různé odrůdy Linuxu, když se naučíte jednu, nemůžete si být jisti, že zvládnete všechny.

První bod je nesmysl. Každá distribuce má svou nápovědu, návody a dokonce i různé „Wiki“ na webu. Komunity kolem linuxových systémů, jako je Ubuntu, openSUSE, Mandriva, Fedora aj. jsou natolik početné, že řešení problémů přes e-mail, fórum, IRC aj. jsou otázkou chvilky. S Linuxem v žádném případě není člověk odkázán sám na sebe. Nemluvě o profesionální podpoře pro firemní uživatele.

Druhý bod: jasně, existují i velmi rozdílné distribuce. Na druhou stranu, že někdo umí ve Windows Vista zapnout Internet Explorer, nezaručuje, že se ze dne na den stane správcem Windows Server (s tímtéž jádrem). Linuxové distribuce se přesně stejně liší svým zaměřením (byť mají stejné jádro).

Nelži, že lži

Nemám rád hysterické a demagogické postoje a řeči obou stran – ani těch, co fandí výhradně jen Windows, ani těch, kdo slepě básní o Linuxu. Během let mně rukama prošlo už dost systémů na to, abych věděl, že každý systém umí to své, v něčem je systém X lepší než Y a naopak, a v lecčems si jsou systémy jako Mac OS X, Linux a Windows hodně podobné až nerozlišitelné.

Microsoft to z určitého pohledu bezesporu přepískl – červené body v neprospěch Linuxu jsou demagogií – Linux není takový kripl, jak se Microsoft snaží lidem nabulíkovat –, ale striktně vzato to nejsou vyloženě lži, jak píše druhá strana.

Redmondský žralok to totiž provedl chytře, chcete-li vyčůraně: sice prohlásil něco, co není pravda, ale prohlášení opřel o něco, co pravda je. Zvláštní postup. Ono totiž prohlásit, že v Linuxu nefunguje například videochat – jak pochopí laik –, je nepravda, či neúplná pravda – jak jsme viděli na příkladech –, ale pravdou je, že videochat nefunguje na všech sítích. Totéž platí u dalších bodů. Samozřejmě, že počet zařízení, které fungují ve Windows, je vyšší, než počet zařízení podporovaných v Linuxu. Jenomže – to platí bezpečně tehdy, když počítáme všechny poslední verze Windows, nejen Windows 7. Není těžké najít přístroje – a také programy –, které prostě ve Windows 7 a Vista nefungují, kdežto v XP ano. A tyto nepodporované přístroje v jedněch Windows přitom Linux podporuje. Ale Microsoft mluví o Windows jako celku, ne o verzích.

Microsoft vlastně kampaní neřekl nic víc, že má dominantní postavení na trhu a vše se podřizuje jemu. Cesta, jakou zvolil k propagaci Windows 7, je ale nešťastná. Firma takových rozměrů a s takovým podílem na trhu má určitě navíc než jen demagogicky vymývat mozky prodejců a klientů. Je to vlastně totéž co v případě kampaně za Internet Explorer 8, kde Microsoft překroutil, co se dalo, ale opět svá některá tvrzení opřel o něco, co má jen on. Potom záleží jen čistě na preferencích uživatele, zdali takový vyzdvihovaný bod je pro něj stěžejní.