Diagnóza: Ajťák

Všimli jste si toho také kolem sebe? Lidé z IT oboru mají dosti společného a zároveň jsou docela zvláštní. Začal jsem pozorovat své kolegy v práci i sám sebe tak, abych sestavil diagnózu ajťáka.

Ajťák neboli pracovník zvládající bravurně informační technologie je v drtivé většině muž. Ano, jsou výjimky, ale ženské se většinou do tohoto oboru nepletou. A když, tak jsou to datlovačky dat, helpdesk nebo technická podpora informačního systému. Podoba ajťáka se mění s věkem, začíná jako štíhlý jinoch plný ideálů, postupně se stává tatíkem s pivním pupkem a třemi dětmi na krku, až je z něj tlustý a plesnivý dědek, který má páteř za léta sezení u počítače ohnutou o 90 stupňů.  

Ajťák pije kafe a pije ho hodně. Když se ráno sejdou ajťáci u expressa v kuchyňce, vytvoří se fronta čítající pomalu celou firmu a točící se až na chodbu. Pokud je už ajťák, který nemá rád kafe, pak pije alespoň zelený či jiný druh výběrového čaje. Mezi ajťáky je také dost kuřáků. Zejména vývojáři jsou k tomuto zlozvyku náchylní, ono totiž to spojení kafe a cigárko má své kouzlo. Ajťák se nestravuje pravidelně, jí, jak je potřeba, je to pracovitý šikula, a tak si leccos odepře. Pevným bodem bývá oběd. Na ten jde s kolegy a téma jídla je patrně kvůli jeho celodenní absenci velmi oblíbené. 

Ajťák si potrpí na organizovaný nepořádek. Pracoviště programátorů vypadá tak, že mezi papíry, hrnky od kafe, psacími potřebami, jídlem a dalším nepořádkem je někdy problém najít myš, kterou správný ajťák používá jen v nejnutnějších případech – vivat klávesové zkratky. U síťařů a techniků se zase po stolech válí spousta komponent, šroubků, kablíků a jiného balastu. Nevadí to ajťákům, jejich šéfům - a i zákazníci si na pracoviště s nepořádkem zvyknou. Nadávají jen uklízečky, ty prakticky nemají možnost utřít prach z ničeho jiného, než je horní rámeček monitoru. 

Ajťák má rád technologie, je nakloněn různým operačním systémům, mobilním telefonům, zejména pak chytrým přístrojům. Obvykle nemá vyhraněný ortodoxní názor na operační systém, je šťastný, pokud může být na internetu kdekoli, když má přístup z mobilu k mailu, ICQ a dalším službám. Ajťák v drtivé většině nepoužívá Internet Explorer. Používá Operu, Firefox či jiný prohlížeč webových stránek a dokáže se za něj bít do krve. Samostatnou kapitolou jsou vývojáři webů, ti vidí prohlížeče z jiného úhlu a vyzdvihují ten, který nejlépe reprezentuje webové standardy. 

Ajťák je často samotář, ale řada z nich má ráda svou rodinu. Sic doma od ženy dostává vyhubováno, jakto, že byl tak dlouho v práci. Ajťák rád dodělá právě rozpracovanou věc. Odcházet od počítače s rozpracovaným úkolem může být tragické. Po návratu do práce se pak skutečně špatně vzpomíná, jak to chtěl předtím vyřešit. A dostat se v případě programátora zpět do myšlenkových pochodů včerejška, to chce alespoň dva hrnky kávy. Ajťák jezdí rád na dovolenou, je rád, že si odpočine, ale pro jistotu si s sebou bere notebook, kdyby bylo třeba něco dodělat. Vyloženě odpočívat umí ajťák jen ve spánku. 

Ajťák má rád pivo. Možná více než jakýkoli jiný alkohol. Jednak je laciné, dají se ho vypít litry, na Wikipedii si přečetl, že je fajn na ledviny a sejde se u něj s kamarády, často také ajťáky. Ženy se na takovéto akce neberou. Nejen proto, že by po určité době předhazovaly, že jsou už unavené a že chtějí jít domů, ale hlavně proto, že by se celou dobu nudily. Chlapi se baví většinou o technologiích, systémech a obecně o IT - a ženy tomu nerozumí, nechápou, jak se o tom můžou bavit ještě u piva, když tuto problematiku řeší imrvére v práci. 

Tím, že je ajťák ajťákem, tak bohužel musí v rodině řešit kompletní PC servis. Ono se to od něj očekává. A když je někde problém s počítačem, všichni si na něj hned vzpomenou jako na jediného zachránce, i když do té doby skoro zapomněli, že existuje a dýchá stejný vzduch. Navíc se očekává, že v rodině bude své služby poskytovat neodkladně, bezúplatně a co možná nejprofesionálněji. Pokud si dovolí říct o dvě stovky na benzín, pak je vydřiduch, neznaboh, vyčůránek a namyšlený sobec. 

Ajťák je spokojený, že pracuje v jednom z nejlépe placených odvětví, že je v určitém kruhu guru a že si jej lidé váží a závidí mu průměrný plat odvětví dosahující 45 tisíc korun. To, že správcuje síť na maloměstě za 20 hrubého plus prémie, již okolí přehlíží a diví se, že si koupil jen ojetou Fábii, když s jeho příjmem musí mít alespoň na nového Superba. Ve výsledku se nejedená u ajťáka až tak o diagnózu, ale o životní úděl.