My z těch automatů ty prachy dostaneme

Při jednom z pátečních setkání ajťáků v našem oblíbeném pohostinství jsme se od diskuzí o technologiích, mobilech a datových službách dostali na pole neorané, kterým je hazard. A jak jsme zjistili, nemá k němu řada ajťáků až tak daleko, jak by se mohlo zdát.

Večer probíhal dobře, tak jako každý pátek. Restaurant hučel, pivo se řinulo z pípy, bylo dobré a bez vad, a dým putyky stoupal ke stropu, kde jej odsavače par jen ztěžka dostávaly mimo lokál. Ve dveřích výčepu se postupně objevovaly známé tváře a v rohu, u obvyklého stolu, se rozprostírala naše IT skupinka programátorů, systémáků a jiných nadšenců z oboru. I přes snahu o osobní rozhovory o rodině, zážitcích z výletů a dalších všeobecných tématech jsme po krátkém čase skončili u práce, novinkách z IT oblasti a samosebou ksichtovníku. Kromě toho, že jsme zjistili, že už se o osobních věcech nemá cenu u piva bavit, protože se vše podstatné dočteme během týdne na „fejsu“, tak přidal k lepšímu kamarád Honza tuto historku:

„Chlapi, měl jsem kamaráda Jardu, který strašně toužil po novém modelu komunikátoru a neměl na něj peníze, což ho hodně trýznilo. Jarda si sedl večer do hospůdky k pivu a potkal svého kámoše. Řekl mu své trápení a kamarád coby bývalý gambler vzal Jardu s sebou do herny. Přišli dovnitř a servírka se ptá: Dvě piva? Jarda pokyvoval a už se těšil na pěnivý mok, ale kamarád řekl: Ne, dvě kávy. Chvíli seděli, pozorovali dění. Pak řekl kamarád Jardovi – běž k tamtomu automatu, hoď do něj pět set a hraj. V určité chvíli mu řekl: A teď to vyber. Takto se situace opakovala v několika hernách. Jarda odcházel domů střízlivý, ale s penězi na vysněnou věc. Při loučení a děkování se Jarda ptal kamaráda – a proč ty taky občas nehraješ, když tomu rozumíš a víš jak obelstít automat? Kamarád odvětil, že by do toho opět rychle spadl a musel by se léčit.“

Tento příběh nás navedl na myšlenku, jak vlastně ty výherní automaty fungují a zda je coby zdatní ajťáci nemůžeme také nějak přelstít. Hloupý hec se obrátil v podrobné diskuse, úvahy nad principem funkce těchto aparátů a nad logikou celého hazardního byznysu. Rady kamaráda Pepy o tom, že se nejedná o automaty výherní, ale spíše proherní, jsme nebrali na zřetel a diskutovali dále. Nakonec to vyústilo v promyšlenou strategii a výčepní se divila, že tak brzo platíme a odcházíme, navíc všichni najednou. O půlnoci jsme dorazili do herny. Prostředí je zde jiné, servírka na nás podivně pohlížela, nebyli jsme totiž její obvyklí zákazníci a tučňáci na tričkách linuxových nadšenců pobuřovali místní sběř, mysleli si, že jde o provokaci a rasový útok.

Po pár větách a získání důvěry jsme z obsluhy dostali zajímavé informace. Tak například - drtivá většina návštěvníků heren jsou hráči, neboli gambleři, kteří nikdy peníze nevybírají, vždy vše projedou a pokud již něco vyberou, utratí to o automat vedle. Při pohledu na zarputilého chlápka u jednoho stroje, kterému svítila výhra 38 tisíc korun za 500 vsazených, jsem bral slova servírky na lehkou váhu a moc jí nedůvěřoval. Nakonec panáček odcházel bez koruny. I my jsme vsadili pár stokorun, celková bilance skupiny byla víceméně šul nul. Jak vidno, neumíme to, předpoklady a algoritmy se nám nepotvrdily a my jsme se tak po pár hodinách rozutekli do svých domovů.

Někdo usínal s blaženým pocitem několikastovkové výhry, jiný (včetně mě) coby žabař, hubkař a nýmand hledal na internetu, jaký je princip těchto strojů. Za týden jsme se zase sešli u piva. Nálada byla dobrá, dohodli jsme se, že už do herny nepáchneme ani za nic. Ti, co minule vyhráli, se sice na chvíli sebrali zkusit štěstí, vrátili se ale s nepořízenou a na hraní zanevřeli. O hazardu jsme ale diskutovali dále. S překvapením jsem zjistil, že mezi ajťáky je obrovské množství lidí, kteří rádi sázejí. Zejména sázení přes internet je populární a jak jsem vypozoroval, nefrčí jen sportovní sázky, ale také poker, kasino či elektronické automaty.

Čím tedy shrnout toto sobotní povídání? Je jasné, že nejlepší peníze jsou takové, které vyděláte prací, více si jich vážíte a hůře vypustíte do světa. Peníze získané z hazardu se utrácejí rychleji. Nicméně proč si s rozumem nevsadit? A tak jsem se zase vrátil ke svým třicetikorunovým sázkám na Bwin s nadějí, že mi to někdy vyjde…