Co se pije v IT

Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi, praví okřídlený citát. Možná ale platí také analogie: řekni mi co piješ, a já ti řeknu, kdo jsi. A možná dokonce platí, řekni mi, co piješ, a já ti řeknu, kdo jsi ve světě IT.

Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi, praví okřídlený citát. V jádru takového tvrzení stojí pevné přesvědčení, že určité typy lidí si volí zcela konkrétní typy literatury. Zkušenost nás konec konců učí, že taková úvaha je poměrně racionální. Čtenář Dostojevského zjevně nebude věrnou osobnostní kopií čtenáře bulvárního večerníku, který místo aby byl založen v chorobopisu na některé psychiatrické klinice, prodává se po trafikách.

Možná ale platí také analogie: řekni mi co piješ, a já ti řeknu, kdo jsi. A možná dokonce platí, řekni mi, co piješ, a já ti řeknu, kdo jsi ve světě IT. Nabízím teď několik postřehů o tendencích, které jsem v tomto směru zaznamenal:

Administrátoři operačních systémů

pijí víno. Líbí se jim, že každý rok přichází nový upgrade. Vědí, jaké přednosti měl Savignon 2000, a dokáží uvést pět příkladů toho, v čem ho překonává Savignon 2003. A deset příkladů toho, v čem byl dvoutisícovkový Savignon naopak lepší. Mají rádi jemné rozdíly v detailech, na kterých nikomu nezáleží, a dlouze o nich mluví. Na vinných dýcháncích bývají za hvězdy. K archivnímu vínu mají spíše sentimentální vztah – dojímá je, ale pít by ho už nechtěli.

Databázoví administrátoři

alkohol často míchají. Drží v ruce nápojový lístek a zkoušejí volat názvy jednotlivých položek. Někdy za sebou, někdy na přeskáčku. Když číšník přijde a nápoj přinese, jsou spokojení. Když je volání neúspěšné, jsou zachmuření a pokouší se přepsat něco v jídelníčku v sekci teplé předkrmy. Poté zkoušejí znovu volat fernet nebo rum. Když to nevyjde, zkouší opravit cenu, volat v jiném pořadí, nebo mezi rum a fernet nevkládat mezeru. Po úspěšném volání rumu a fernetu bez mezery to ještě dvakrát ověří. Nezpěčují se, když po nich personál po třetí návštěvě restaurace požaduje zálohy.

Programátoři

pijí tequilu. Vědí, že stříbrnou tequilu musí pít s citronem a solí a zlatou s pomerančem a skořicí. Vědí, v jakém pořadí musí ingredience následovat. Vědí, že pořadí a skladba jednotlivých komponent není zaměnitelná – nikdy se nepokouší pít zlatou tequilu se solí nebo stříbrnou s pomerančem. Pokud je jim po stříbrné tequile s citronem a se solí zle, diví se tomu. Řeší to tak, že se pokusí vložit mezi komponenty koktejl, který si sami namíchají. Většinou to nemá vůbec žádný vliv. Po návratu z toalety si otírají ústa ubrouskem a mumlají něco o tom, že to pořád hází chybovou hlášku.

Správci sítí

pijí vodku. Oceňují, že je čistá. Pije se léta, je osvědčená. Vědí, co od ní mohou čekat. Když se někomu udělá po vodce zle, vědí, co mu pomůže. Na večírcích ochotně nalévají. Požadují ovšem, aby všichni měli stejné sklenice. Všichni také musí pít naráz, a to tak, že pohárek přiloží pravou rukou ke rtům, mírně pootevřou ústa a celé tělo zakloní v úhlu 195˚ vůči podložce. Současně zaklánějí hlavu o 31˚ vzhledem k ose těla. Tomu, kdo je přistižen při záklonu v úhlu větším než 31˚, je další přístup k lahvi odepřen. Kdo si do pohárku nalije jiný alkohol, je vyloučen z večírku. Kdo si do pohárku nalije alkohol, který sám vypálil, popřípadě jehož zdroj vůbec nezná, je za úsvitu popraven.

Grafici

pijí absint. Nebo blue curaccao. Čím víc procent, tím líp. Líbí se jim ty barvy. Líbí se jim, že po páté skleničce se písmenka na etiketě otáčejí, mění barvy a naskakují zleva nebo zprava. I objekty, na nichž původně shledávali řadu nedostatků, se velmi rychle retušují do bezchybné podoby. Za nedostatek naopak pokládají stále horší dostupnost funkce doostření.

Technici

pijí pivo z půllitrů. Smějí se lidem, kteří ho po obědě cucají z hořčičáku o kapacitě 2 dcl. Když jim půllitr nestačí, přikoupí si k němu malé pivo. Později dvě malá piva. Později pět. Teprve když mají na stole půllitr a jedenáct malých piv pěti druhů v osmi různých sklenicích, všechny je vrátí a objednají si tuplák. Pak se celá situace opakuje.

Lektoři počítačových kursů

pijí whisky s ledem. Množství ledu přizpůsobují situaci. Někdy ji pijí čistou, jindy ji ředí tak, že po whisky jen voní – podle toho, s kým zrovna pijí. Vědí, při jaké teplotě se má podávat, kolik procent alkoholu který druh whisky obsahuje a jak se chovat, opije-li se někdo whisky. Když se jich zeptáte na složení surovin, z nichž je whisky vyrobena, řeknou vám při jaké teplotě se má podávat. Pokud Vás to neuspokojí, dozvíte se ještě něco o tom, kolik procent alkoholu který druh whisky obsahuje a jako bonus také poučení, jak se chovat, opijete-li se whisky.

Pracovníci linky technické podpory

pijí bylinný čaj ze směsi meduňky, třezalky a kozlíku lékařského.

28. 9. 2005

Autor: Petr Kukal