Poslední rozhovor z cest: Spravíme tuktuky a jedeme do Asie!

Výprava 3 statečných holek v tuktuku se pomalu chýlí ke konci. Protáhla se sice o jednou tolik, důležité však je, že to vypadá, že se holky vrátí živé a zdravé. Pracují na převozu vozítek do Česka a už dokonce plánují další výpravu!

Holky končily výpravu dojezdem na Salar de Uyuni v Bolívii, což bylo tři dny před Štědrým dnem. A právě tady se jejich cesty rozdělily. Fotografka Šárka odletěla hned ten den směr Evropa, Eliška počkala v nejbližším městě na manžela a Lucie se vydala na východ Bolívie, do koloniálního Sucre.

Tam jsem také oslavila Štědrý den. Musím říct, že mě Vánoce v sólo provedení dostaly víc než jsem si myslela. Člověk dostane docela prostor přemýšlet. Nový rok jsme slavili v Argentině. Ohňostroj byl, ale to bylo asi tak všechno. Město bylo vylidněné, místní nejspíš oslavují v rodinném kruhu. Zavřené byly obchody a dokonce i bary a diskotéky!

Po cestě tuktukačky narazily na zvláštní slavnosti plné rozdivočených indiánů. Před Vánoci se v Latinské Americe snad celý prosinec nepracuje, takže narazit na divoké oslavy není nic neobvyklého.

Na konci jednoho delšího dne jsme zastavily ve vesnici Santa Lucii v Peru, kde se jedna taková slavnost pořádala. Město bylo plné přátelských indiánů, což se moc často nevidí. Zůstaly jsme s nimi nakonec dva dny a noc strávili u nedaleké laguny. Ale byla ve 4 000 mnm, takže tam byla hrozná zima!

Jinak jsme po cestě cílovou rovinkou dlouhou asi 1 100 km moc nezastavovaly. Po nekonečných 420 km jsme postavily stany u jedné benzínky. Za čtyři měsíce jsou se naučily rozbít bivak kdekoliv. Poslední etapa se více méně obešla bez potíží, píchlé kolo a pár dní nevolnosti už ani nepočítám.

Lucie pak zůstala odkázána sama na sebe. Nejdřív se osamělého spaní ve stanu bála, teď si ho dokonce i užívá. První noc byla prý nejhorší, protože ji vyděsil každý zvuk. Ale ty další spala v části Argentiny, kde je hezky teplo a všechno šlo hned lépe.

Doufám, že pojedeme co nejdřív domů. Do dvou týdnů bychom měly mít tuktuky i sebe v letadle. Už jsme na cestách půl roku, což je jednou tolik, než bylo v plánu. V Česku se na vás moc těšíme na našich cestovatelských přednáškách a tuktuky plánujeme alespoň na chvíli hezky vystavit. Až je dáme do kupy, vyrazíme směr Asie!

A jak to mají holky na cestách s internetem a mobilním signálem?

Signál tu není vždy perfektní. Občas máme někde v končinách lepší připojení než na malých městech. Abychom byly dny bez připojení, musely bychom vyrazit do džungle nebo doprostřed solných plání a tam zůstat.

V každé zemi měníme SIMku za lokální. V Latinské Americe se jim říká “chip”. Tady v Argentině je to hodně jednoduché. V trafice se zakoupíte SIMku, nabijete a surfujete. Aktivovala jsem si balíček 2GB/10 dní za v přepočtu 120 Kč od společnosti Claro.

Čtěte také:

5 holek v tuktuku: Čas ani kilometry neřešíme

5 holek v tuktuku: Zbyly jsme 3, ale jedeme dál!

3 holky v tuktuku: Divoký pes, české pivo a offline život

4 holky v tuktuku: Aplikace, bez kterých nedají ani ránu

3 holky v tuktuku: Vozítka s sebou bereme do Česka!

A jak funguje internet u vás doma?

Zadejte do našeho formuláře konkrétní adresu a zjistěte, jestli u vás neexistuje lepší a levnější varianta internetového připojení.

18. 1. 2018

Autor: Redakce DSL.cz