Většina českých firem čelí kyberútokům

Kyberútoky jsou dnes namířené jednak na kritickou infrastrukturu státu, což jsou výrobní a nevýrobní systémy a služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, tak i na soukromé firmy, kterým naruší jejich podnikání.

V poslední době se setkáváme s kyberútoky každý den. Banky nás stále častěji informují o falešných e-mailech vyžadujících naše přihlášení do bankovních systémů a nových praktikách kyberútočníků.

V této souvislosti se musíme ptát, kdo vlastně kyberútoky vede, kdo za nimi stojí. Jsou to profesionalizované a dobře vybavené týmy, jež disponují špičkovou výbavou a nechávají se najímat na útoky buď skupinami podporovanými státy nebo soukromými subjekty. Útočníkům jde o finanční zisk, průmyslovou špionáž, citlivé dokumenty či třeba narušení výroby

Firmám a institucím v této situaci nezbývá nic jiného, než se soustředit na obranu před průnikem škodlivého kódu do sítě, rychle detekovat nákazy v síti a zabránit případným škodám. V roce 2016 lze předpokládat kyberútoky na stále více se rozvíjející internet věcí. Po napadení jednoho zařízení se škodlivý kód lehce rozšíří i na další části systému. Hackeři tak využijí zranitelnosti propojených spotřebitelských zařízení, jako jsou například televizory, kopírky, osvětlení a podobně, aby pronikli do firemních sítí a k propojenému hardwaru.

Kybernetickou bezpečnost státu hlídá na základě zákona o kybernetické bezpečnosti Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a jeho součást, Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB). Vzhledem k přibývajícím kyberútokům je potřeba vyškolit také další odborníky, kteří by se kyberbezpečností zabývali, protože jich je stále málo.

Vysoké školy se snaží na situaci reagovat a bezpečnostní obory zavádějí, jako například Vysoké učení technické (VUT) v Brně, České vysoké učení technické či Masarykova univerzita (MUNI). Přidávají se i některé soukromé školy.

8. 4. 2016

Autor: Redakce DSL.cz