Přechod z Windows na Linux snadno, rychle a bezbolestně

O změnách operačních systémů toho bylo napsáno již hodně. V následujícím textu ukážeme možnosti migrace z nejnovějších Windows Vista na asi nejpopulárnější linuxovou distribuci Ubuntu.

Jednou z klíčových otázek, které si musíme položit hned na počátku, je, zdali má přechod na jiný operační systém vůbec nějaký význam. Případně proč si pořídit Ubuntu místo operačního systému od Microsoftu. 
 
Pokud jste spokojený uživatel operačního systému MS Vista, vše vám funguje bez nejmenších problémů a používáte stolní počítač, pak asi nemá smyslu číst text dále. Pro mne osobně byly rozhodující především tři důvody: neustálé nesmyslné hlášky v MS Vista o USB zařízeních, slabá výdrž baterie u notebooku a pomalé vypínání a zapínání. Windows byly po roce používání již natolik zabalastěny, že bylo stejně nutné provést kompletní přeinstalování systému, a tak byl přechod o něco příjemnější. Všechny zálohy dat bylo nutné bezpodmínečně provést. I instalace operačního systému by byla prováděna na každý pád. 
 
Pokud si chcete Linux napřed vyzkoušet nanečisto, zkuste utilitu jménem Wubi, která vám umožní během několika kliknutí z prostředí MS Windows nainstalovat Ubuntu a začít ho používat jako druhý operační systém. Pro toho, kdo zvládne nainstalovat běžnou aplikaci, nebude ani instalace Ubuntu prostřednictvím Wubi ničím složitým. Je tak možné si dopředu osahat možnosti systému, zkusit dostupnost ovladačů k hardwaru a tak podobně. Pro dlouhodobé užívání se tento způsob instalace příliš nehodí. Po "normální" instalaci se (v mém případě) výrazně zrychlil start, zlepšila stabilita a práce s WiFi. 
 
Ubuntu je dnes asi nejpopulárnější distribucí Linuxu a je k dispozici také v češtině - zdarma. Bezplatně si můžete nechat objednat instalační CD, které slouží současně jako Live distribuce. Můžete si tedy na zkoušku nechat načíst operační sytém z CD mechaniky. CD vám bude poštou doručeno přibližně za čtrnáct dní. Druhou (a rychlejší) možností je stažení ISO obrazu z internetových stránek a vlastnoruční vypálení na CD. K dispozici jsou také návody na instalaci z USB disku a další, spíše okrajové možnosti. 
 
Ubuntu používá jako grafické prostředí GNOME, které přestavuje asi nejlepší pracovní grafické prostředí vůbec. Nabízí dobrou ergonometrii, vysokou rychlost, nižší nároky na hardware i zajímavé grafické efekty. Aktuální verze je Ubuntu 9.04 a pro běh je potřeba asi 8 GB na disku (vystačit se dá ale i s téměř polovinou) a asi 384 MB paměti RAM. Pokud budete chtít využívat plných grafických efektů, je dobré mít k dispozici kolem 1 GB paměti. 
 
Instalace je za obvyklých podmínek pohodlnější a výrazně snazší než u Windows (XP i Vista). A na internetu lze najít celou řadu přehledných návodů "krok za krokem". Osobně se domnívám, že je Linux pro začínajícího či méně zdatného uživatele daleko lepší volba než Windows. Programy (ty běžně potřebné) se přidávají na jedno kliknutí z repozitářů, takže i počítačem nedotčený uživatel se může přehlednou nabídkou dopátrat programu na prohlížení pdf dokumentů, editaci hudby či úpravu fotografií. A to bez znalosti názvu jediného programu. 
 
Vše je ovládáno přes přehledné menu, které ocení zvláště ti, co používají větší množství programů. Technické závady lze často řešit zkopírováním jednoho řádku do terminálu. Není tak nutné nic v systému hledat a zkoušet. V celé řadě návodů je k dispozici řešení problému právě na jeden přesun textu ze stránky prohlížeče do terminálu. 
 
Existují všechny potřebné aplikace také pro Ubuntu? Tak zní možná jedna z nejdůležitějších otázek, kterou si uživatelé kladou. Odpověď je dosti neurčitá. Část programů je k dispozici jak pro Windows, tak pro Linux, další lze emulovat (např. prostřednictvím Vine), jiné mají nějakou alternativu (často lepší než originál). Některé programy ale pod Linuxem nespustíte - typicky například aplikace pro výuku jazyků, některé multimediální encyklopedie... Naopak ale existuje poměrně velké množství programů, které naleznete pouze v Linuxu. 
 
Přechod mezi operačními systémy není nikdy zcela bezbolestný a snadný. Jedním z důvodů je například změna adresářové struktury. Tedy například to, že zde nenaleznete žádný disk C či D, ale jednotlivé diskové oddíly můžete připojovat k jednotlivým složkám, tedy například k domovskému adresáři, nebo adresáři s filmy. To je skutečnost, na kterou je nutné si nějaký čas zvykat. 
 
Pokud jde o změnu menu, pak se jedná o posun k lepšímu. Oproti Vista lze ocenit daleko větší přehlednost a dosažitelnost jednotlivých nástrojů a funkcionalit. Nastavení čehokoli je o řád pohodlnější a daleko bezproblémovější, než v případě Windows Vista. 
 
Důležitou roli při migraci mezi operačními systémy hraje také to, jaké programy jste byli zvyklí používat. Pokud OpenOffice.org v kombinaci s Firefoxem či Operou, pak s migrací problém mít nebudete. Na druhé straně s užíváním MS Office či IE je to o poznání horší. Vydávat obecné prohlášení není možné, vždy záleží na konkrétní situaci. 
 
Již jsem se zmínil o důvodech, které mě přivedly k přechodu na Linux. Asi nejmarkantnějším ukazatelem je výdrž baterie notebooku při maximálních grafických efektech. Zatímco u Vista to byla asi hodina a půl průměrné práce, s Linuxem je to asi o čtyřicet minut víc. Nový uživatel si pak jistě rád zvykne na malé drobnosti, které výrazně ulehčují práci a činí ji pohodlnější. Příkladem za všechny je možnost "rolování" myší v oknech i jiných, než těch aktivních. Přechod zpět do Windows je pak naprostým utrpením. Příkladem druhým je update systému i programů současně a automaticky. Není třeba nic kontrolovat, prohledávat. V případě správného nastavení se vše děje zcela automaticky. 
 
Operační systém Ubuntu nabízí celou řadu zajímavých funkcí a výkon jistě stojí za vyzkoušení. Důvody pro přechod mohou být nejrůznějšího druhu - bezpečnostními počínaje a tím, že mít Linux je in konče. Žádný přechod sice není zcela bezbolestný, ale v případě migrace mezi Windows a Ubuntu je ona bolest zcela minimální.