Windows 8 - Budoucnost zahalená mraky

Microsoft na nedávné konferenci T9 v Kalifornii poodhrnul roušku halící připravovaný operační systém Windows 8. Asi nejviditelnější novinkou je ovládání pomocí dotykové obrazovky a gest a možnost jeho provozování nejen na osobních počítačích, ale i na chytrých telefonech, tabletech atd.

Otázkou je, zda operační systém ve dnes víceméně kodifikovaném nasazení (systém+aplikace+data u uživatele) má velkou naději do budoucnosti. 

Klasické pécéčko získalo v poslední době tolik funkčních alternativ, že se o jeho dominanci můžeme právem obávat. Trh zmíněných chytrých telefonů a tabletů všeho druhu, včetně čteček, herních konzolí či zatím spíše lenošících internetových televizorů roste stále rychleji. Přináší jakési osvobození od okovů osobního počítače, který je pro mnohé příliš nepraktický. Nabízí na jedné straně zbytečně mnoho a poskytuje proti tomu dost málo. 

K tomu přidejme oprášení myšlenky aplikace a data nemít u sebe, ale někde jinde, která mutovala mezi tenkým klientem, architekturou klient/server, distribuovaným počítáním či sdílenými službami. Dnes se jí říká cloud computing (nepokouším se překládat poté, co jsem četl "počítačové mračno") a Apple už přišel s operačním systémem příznačně nazvaným iCloud. 

To všechno ukazuje směr dříve tušený: vítězem je internetový prohlížeč. Prakticky jediná nutná aplikace, které poběží všude a bude oním prostředníkem mezi uživatelem a cloudem. Z uživatelského hlediska budí tento směr převážně nadšení, a to i u konzervativních jedinců, jakým je autor těchto řádků. Opravdu bude nakonec stačit jediná mašinka, která bude telefonovat a komunikovat všemi způsoby, na které se budou dát číst knihy, sledovat filmy, zpravodajství a sportovní a umělecké přenosy, programovat a dělat další technické a odborné záležitosti, vyhledávat a sdílet data a informace. 

K staromilcům čtoucím papírové knihy a chodícím na koncerty přibudou kromě už vymírajících opravdových programátorů i opravdoví uživatelé. 

Ale třeba k tomu nedojde. V Lidovkách jsem před pár dny četl, že IP adresy ve stávající podobě mají definitivně skončit v březnu 2012. Hrozí nám, podle zasvěcených redaktorů, takové katastrofy jako nefunkčnost map či stahování hudby. Většina firem by prý jen těžko rostla. Loni jsem v televizi slyšel, že IP adresy jsou velmi důležité, protože je využívá například policie. 

Exmicrosoft J. Devát (dnes Cisco) dává IPv4 ještě tři až čtyři roky. Jistý Geoff Huston loni na základě stavu počitadla spotřeby IPv4 stanovil, že adresy v registru IANA dojdou 10. června 2011. Další odhady a katastrofické vize jistě existují. Rok 2000 a přechod na toto datum se hned tak opakovat nebude, až tak za 20 let, kdy skončí dnešní kapacita rozsahu let (tuším kolem 2030). Windows XP mi jedou v nastavování data až do doku 2099, tak nevím. 

Takže se vesele medializuje problém IPv4 a přechod na IPv6. Jsem klidný – jak říkal J. Werich, už určitě existuje nějaká komis, co to bude řešit, která už shání budovu. V internetu je už tolik peněz, že odliv zákazníků/uživatelů, kteří by neměli přístup, je nepředstavitelný. Nasraný uživatel je potenciálně žádným uživatelem. Jsem zvědavý: umíte si představit černý trh s IP adresami?