Data na míru

Když se u nás v devadesátých letech lokalizoval software, mnohdy to znamenalo asi tolik, že se přeložil do češtiny. Nebo do toho, o čem si tvůrci překladu mysleli, že to čeština je.

Zábavné to bylo např. u výukového softwaru pro základní a střední školy. Na jednom výukovém cédéčku jsem v kategorii Osobnosti světové fyziky našel z asi padesátky jmen devět Poláků (kteří ten program napsali) a ani jednoho Čecha. („Z Frydku je Bernard Žár. Proto svou zapírá matku…“ Petr Bezruč se musel obracet v hrobě jako zemní vrták!)

Výukový software začal naštěstí postupně pojem lokalizace naplňovat v jeho skutečném smyslu, takže české školáky už Dafné a Jack neučili, co papá klokan, ale Kačenka a Kuba je pragmaticky zpravovali o tom, čím vykrmit prase. Podobnou domestikační ambici měly také webové portály. U některých se to podařilo lépe, u některých hůř.

První kámen úrazu je v tom, že tvůrci málo zohledňují konkrétní specifika a jedinečné podmínky každého národa. Je to stejné, jako kdyby se autoři středoevropské konverzační příručky pokusili lokalizovat ji v Ugandě tím, že věty: „Kde si mohu rezervovat  vstupenky na zítřejší divadelní představení?“ nebo „Přijímáte platební karty?“ přeloží do svahilštiny. Absurdnost takového kroku je zřejmá. Jediná konverzační příručka, který by v tomto regionu měla smysl, by musela obsahovat věty jako: „Ukipanda pamba utapata fajda!“ (Pěstuj bavlnu, vyděláš!) nebo „Simba hula vatu.“ (Lev žere lidi.)

Také naše velké portály, které se inspirovaly např. Yahoo, nabídly uživatelům řadu funkcionalit často nevhodných pro naše prostředí. Například „Nabídky práce“. V Česku? Oprava ve smyslu „Nabídky zaměstnání“ naštěstí přišla záhy. To např. Slováci dosud mají pod svou doménou (na adrese randi.sk) seznamku pro Maďary. Jak to proboha probíhá? Sejdou se vybrané mezinárodní dvojice u ohníčku, s pohledem upřeným do plamenů si recitují milostné verše a střídavě přikládají vlajky?

Krok správným směrem jistě představuje customizace. Z každého portálu se tak uživateli podle zvoleného profilu zobrazí jen ty informace a zpřístupní jen ty funkčnosti, které jsou pro něj v aktuální životní situaci relevantní. Lze se tak vyhnout tomu, aby byly specifické skupiny uživatelů (např. vybraná etnická menšina) obtěžovány nevyužitelnými nabídkami (studium, zaměstnání), případně nabídkami otevřeně absurdními (studium při zaměstnání).

Průlom v oblasti customizací představují portály v nářečí (ojedinělý pokus jednoho z našich velkých portálů nabídnout uživatelům z Brněnska verzi v hantecu), které po výtce zůstávají v půli cesty. Nebýt blogujícího Ostravaka, cítili by se haviři na českém internetu jako cizinci. Ha to hani nemluvím vo Hanácích, Valaších a dalších jedinečných subkulturách. Kde je portál nazvaný „Kókátko do tého iterneta“? Nikde. Banik, pičo!

A co profesní slang? Lze pokládat za lokalizovaný či dokonce customizovaný web opsaný z Německa a zaměřený na erotické masážní služby, když se tu píše o manuální stimulaci? Počítám, že dobrá polovina těch slečen, co se v branži pohybují, si pod tím nic nepředstaví. (Ta druhá polovina si představí cokoli od hnusné kožní choroby po střelu s plochou dráhou letu.) Naopak některé roztomilé metafory, které jsou v cílové komunitě příjemně srozumitelné, tu uživatel hledá marně.

Taky přizpůsobení tváře portálu věku uživatelů je doposud v plenkách. Sem tam se objeví (a záhy zanikne) server, který se definuje jako Web pro teenagery (StudentWeb aj.), ale mluví na něm jazykem jejich trapných a ničemu nerozumějících rodičů. Nikdo tam není hustej, na pozadí není neskenovaná žádná kérka a po připojení nevyrazí z monitoru piercing v podobě půlmetrové zednické kramle. Nuda, nuda, šeď, šeď. Ani na druhém pólu, tedy v komunitě penzistů, to není lepší. Rozcestník s odkazy na eldéenky, výrobce sidolu na francouzské hole a prodejny ptačího zobu, aby pohledal.

Tohle je prostě málo obsazený byznys. Nejvyšší čas založit si síť maximálně customizovaných webů. Jedinečných cílových skupin od nájemných vrahů po mistry čajového obřadu je dost a dost. Pokud tedy po večerech ani nezaléváte lidi v sudech kyselinou, ani nemícháte čajové lístky smetákem v misce, a přece toužíte pro webu přímo pro vás, nestyďte se mi napsat. Něco s tím rozhodně uděláme.